Vodítko v podobě společných evropských standardů pro reporting o udržitelnosti, které aktuálně projednává Evropská unie, se ukazuje jako nezbytné pro to, aby se českým firmám podařilo urychlit pozitivní změny a překonat současné nedostatky reportingu. Jak vyplývá z výzkumu Frank Bold, české firmy nedostatečně reportují emise skleníkových plynů, nezveřejňují klimatická rizika pro různé časové horizonty, a z velké části se nezabývají ani informacemi o lidských právech a due diligence, které jsou nezbytné pro přístup k zelenému financování. Zlepšení zaznamenali analytici například v reportování vědecky podložených klimatických cílů. 

Nová analýza klimatických a lidskoprávních reportů se zaměřila na firmy z rizikových odvětví v dopadech na změnu klimatu jako je energetika, doprava, stavebnictví anebo sektor financí, který je klíčový pro financování transformace ekonomiky. V České republice výzkumníci analyzovali celkem 13 českých společností, jako je Komerční banka, ČEZ, Škoda auto, Česká spořitelna nebo Kofola. Z dalších evropských států analýza zahrnovala Španělsko, Polsko a Německo. Výsledky podniků z Česka a Polska v naprosté většině kritérií výrazně zaostávají za španělskými a německými firmami. 62 procent českých firem stále vůbec neidentifikuje rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna, a dokonce žádná z nich neuvažuje o klimatických rizicích v různých časových horizontech. “České společnosti výrazně zaostávají také v reportování emisí skleníkových plynů a v popisu procesu due diligence pro lidská práva. Oba tyto ukazatele jsou přitom zásadní při posuzování udržitelnosti firem ze strany investorů, bank i dalších aktérů,” popisuje vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold Filip Gregor.

Naopak částečný pokrok je vidět ve zveřejňování klimatických cílů a také vědecky podložených cílů, které si české společnosti vytyčily v souvislosti s klimatickou změnou (například redukci produkovaných emisí). V prvním případě se jedná o nárůst o 28 procent oproti výsledkům z roku 2019, ve druhém o 21 %. 

Evropské standardy navedou firmy  na klíčová ESG data a ušetří administrativní náklady 

Směrnice o nefinančním reportingu (NFRD) od roku 2018 ukládá velkým korporacím zveřejňovat relevantní informace ohledně rizik a dopadů v oblasti klimatu, životního prostředí, lidských práv a antikorupčních opatření. Organizace Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold od té doby publikovala dvě přelomové studie, ukazující pokrok a nedostatky v plnění těchto povinností, s cílem poskytnout podklady pro reformu směrnice (CSRD), kterou Evropská komise představila letos v dubnu. Nový navazující výzkum nyní zaznamenal pokrok ve zveřejňování informací o udržitelnosti, firmy však stále zůstávají zaměřené na obecné informace a neuvádí specifická a smysluplná data, která čím dál více vyžadují investoři, banky nebo ratingové agentury. “Nedostatečný reporting ESG dat ohrožuje budoucí postavení firem na trhu a omezuje jejich schopnost využít bezprecedentních příležitostí, které transformace ekonomiky nabízí. V posledních měsících pozorujeme obrovský nárůst poptávky po zelených projektech ze strany investorů ” vysvětluje důležitost reportingu CEO expertní skupiny Frank Bold Pavel Franc.

Aby se firmy dokázaly lépe zaměřit na klíčová data, Evropská komise spolu s CSRD navrhla vývoj návazných reportovacích standardů, které by měly vejít v platnost od roku 2023. Tyto standardy odlehčí administrativní zátěž firem a přinesou úspory odhadované na 24 200 až 41 700 eur pro jednu firmu ročně

Veřejná konzultace Evropské komise rovněž ukázala, že zavedení společných standardů podporuje 80 procent firem, které o udržitelnosti reportují. Standardy totiž celý proces reportování pro firmy zjednoduší a zlevní.Na jejich tvorbě se přímo podílí i experti Frank Bold.  

Výsledky za Českou republiku

  • Pět firem ze 13 analyzovaných uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), z toho 4 firmy mají tento cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
  • 62 % firem neuvádí rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna. Žádná z českých firem nezveřejňuje tato rizika pro různé časové horizonty. 
  • Reportování uhlíkové stopy: Pouze čtyři firmy poskytují data o emisích skleníkových plynů tzv. scope 1 (přímé emise) a jen dvě firmy o emisích tzv. scope 2 (nepřímé emise z energie) a scope 3 (další nepřímé emise)
  • Pouze jedna společnost zveřejňuje rizika spojená s oblastí lidských práv (například dodavatelských řetězcích) a popisuje proces due diligence (aktivity, v jejichž rámci firma identifikuje a řeší možné lidskoprávní problémy). 

Výsledky pro Českou republiku naleznete ve vizuálním přehledu ZDE.

Celkové výsledky analýzy 250 evropských korporací čtěte v angličtině ZDE

Výzkumný tým  analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti 13 velkých českých firem: Kofola, ČEZ, ŠKODA AUTO, Komerční banka, AIR BANK, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Energetický a průmyslový holding, EQUA BANK, J&T FINANCE GROUP SE, Moneta Money Bank, O2 Czech Republic a.s. a ŠKODA TRANSPORTATION a.s. Jde o převážně o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené, protože hrají klíčovou roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu, a kvůli rizikům, kterým čelí v důsledku svých investic do sektorů, které musí prodělat transformaci. 

Informace k předchozím výzkumům Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold najdete ZDE a ZDE