Větší výstavbu solárních panelů na budovách ve svém okolí by podpořilo 80 procent lidí z Česka. Pro vznik větrné elektrárny nebo solárního parku poblíž místa, kde bydlí, se vyslovilo 59 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu, který provedla britská společnost YouGov na zadání Evropské klimatické nadace (ECF). 

V obou případech podpory výstavby je pro místní důležité, zda projekty vytvoří pracovní příležitosti v lokalitě – takto se vyjádřilo 63 procent dotázaných. Pro 62 procent je pak zásadní konzultace s místními. Jen u poloviny lidí má vliv na podporu vzniku nových zdrojů spoluvlastnictví ze strany obce.

Průzkum podle nadace také ukázal, že 59 procent respondentů chce být součástí komunitních energetických projektů, kdy si například skupina sousedů společně vybuduje solární elektrárnu pro pokrytí vlastní spotřeby elektřiny a prodej přebytků do sítě. K největším motivacím patří snížení nákladů energie, což uvedlo 85 procent potenciálních zájemců. Pro 73 procent je motivací také vliv těchto projektů na snižování emisí.

Proti výstavbě nových uhelných elektráren se pak vyjádřilo 74 procent respondentů, 60 procent nesouhlasí s výstavbou jaderné elektrárny v jejich okolí. Pouze 44 procent lidí by podpořilo výstavbu teplárny či elektrárny využívající biomasu, proti je 38 procent dotázaných.

Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky jsou výsledky průzkumu „vzkazem“ budoucí vládě, aby podporovala vznik nových projektů obnovitelných zdrojů. „Česko potřebuje urychleně nový energetický zákon, který podpoří sdílení zelené energie v rámci energetických společenství. Vláda jejich vznik může usnadnit odstraněním administrativních bariér,“ uvedl Sedlák v tiskové zprávě. „Tato omezení dnes brání v přístupu k vlastní vyrobené energii z obnovitelných zdrojů zejména obyvatelům bytových domů. Investice do větších projektů solárních či větrných elektráren lze podpořit aukční podporou, ve které vyhrávají ty nejlevnější projekty a nedochází tak k finanční zátěži spotřebitelů energie,“ dodal Sedlák.

On-line průzkum byl v Česku proveden mezi 1. až 5. říjnem letošního roku na tisícovce lidí starších 18 let. Z dalších zemí se průzkumu zúčastnili občané Řecka, Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Bulharska, Rumunska, Polska a Španělska. Celkem čítá 10 547 respondentů.