Hollywoodská hvězda, Leonardo DiCaprio je nově menšinovým partnerem a strategickým poradcem Regeneration VC – fondu v hodnotě 45 milionů dolarů, který se zaměřuje na spotřební materiály a jejich skleníkové emise. Mohou mít snahy úspěšného herce o pozitivní změnu dopadu lidské činnosti na klima naší planety nějaký úspěch v globálním měřítku, nebo se jedná pouze o dobrou reklamu a PR?

Změna klimatu je nyní obecně vnímána jako systémový problém, kde jsou individuální chování a rozhodování brány jako zanedbatelné proměnné, protože prostě nemají žádný dopad na celkový výsledek. Tento názor se vyvíjel během posledních šestnácti let. Dokument Ala Gora z roku 2006 An Inconvenient Truth (v Česku vyšel pod názvem Nepříjemná pravda) je zakončen otázkou: „Jste připraveni změnit způsob, jakým žijete?“ A poté žádá diváky, aby změnili svoje spotřebitelské chování a koupili si energeticky úsporné spotřebiče a žárovky. Na rozdíl od toho, webová stránka satirického filmu z roku 2021 Don`t Look Up (K zemi hleď!) apeluje na lidi aby „změnili celý systém“.

Leo DiCaprio mění svět

Leonardo DiCaprio je hvězdou výše zmíněného filmu. Je aktivistou, filantropem, člověkem, jehož životní styl velmi znečišťuje planetu a nyní také menšinovým partnerem a strategickým poradcem Regeneration VC – nového fondu v hodnotě 45 milionů dolarů, který se zaměřuje na spotřební materiály a jejich skleníkové emise. Mezi další strategické poradce patří William McDonough. Architekt, designér a spisovatel, který po desetiletí radil vládám USA a velkým korporacím, jak udržitelně fungovat v zemské biosféře a recyklovat a opakovaně používat materiály vzniklé v lidské „technosféře“.

Leonardo DiCaprio na zdi s Oscarem
Leonardo Dicaprio je dlouholetým aktivistou, filantropem a také majitelem sošky Oscara

Regenaration VC už ohlásila vznik a zaměření svého prvního projektu, který bude poskytovat financování nově se rozvíjejícím společnostem. Portfolio obsahuje pět společností. CleanO2, která se zaměřuje na zachytávání CO2 z komerčních budov. a poté z něj vyrábí mýdlo. VitroLabs naproti tomu „pěstuje“ hovězí kůži, aniž potřebovala dobytek, jehož chov produkuje velké množství emisí. Cuz Foam vyrábí polystyrén ze skořápek mořských živočichů. Arrive je zaměřena na poskytování služby, která zajišťuje pronájem a opakovaný prodej produktů jejích klientů na klíč. A nakonec, Pangaia prodává předražené teplákové soupravy z recyklovaných materiálů.

Jaká je role „malých“ fondů?

Podle Velké zprávy o klimatu, kterou vydal Mezivládní panel pro klimatickou změnu při OSN, je třeba koordinovat úsilí v národním, mezinárodním i globálním měřítku, aby mělo na změnu klimatu nějaký efekt. Co tedy zmůže malý fond, který se snaží ovlivnit jen to, co si zákazníci kupují?

Investice ze soukromého sektoru do technologií zabývajících se klimatem dosáhly podle BloombergNEF v roce 2021 57 miliard dolarů. Většina z těchto peněz šla do sektoru dopravy, energetiky a zemědělství.
V tomto kontextu nemusí vypadat 45 milionů dolarů, jimiž Regeneration VC disponuje, jako „ohromné číslo“, říká Michael Smith, generální partner. „V současnosti připadá na spotřebitelský sektor téměř polovina globálních emisí, přesto do udržitelných technologií v tomto sektoru směřují pouze 2 % soukromého kapitálu. Navíc tento kapitál jde většinou do už rozvinutých společností. Na to, že je to náš první projekt jsme tedy byli potěšeni a povzbuzeni množstvím investorů, kteří projevili zájem.“

graf: Investice do klimatu
Graf: Investice do klimatu
V roce 2021 šlo do technologických společností zabývajících se změnou klimatu 53,7 miliard dolarů ze soukromého kapitálu

Fondy menší než 100 milionů dolarů jsou „rozhodující faktor pro rozvoj klimatem se zabývajících technologií v budoucnosti“, říká Sarrah Raza, vedoucí výkumu klimaticko-technologických investic v BloombergNEF. Startupy v menšinových oborech se snaží přilákat soukromé investice ve výši 5–20 milionů dolarů – mnohem méně, než potřebují již vyspělé technologie. Zároveň jsou ovšem tyto projekty mnohem rizikovější. „Tyto menší fondy se také často zaměřují na specifické sektory. To je dělá vhodnějšími partnery pro start-upy v rané fázi rozvoje. Ty totiž nepotřebují jen finance, ale také poradní podporu a kontakty.“

Kdo nese zodpovědnost za znečišťování Země?

Nový výzkum navíc přinesl čerstvá fakta o tom, kdo znečišťuje planetu nejvíce. Vypadá to, že třicet let nekontrolovaného boomu nerovnosti v příjmech výrazně změnilo situaci. V roce 1990 to byly národní příjmy a národní energetická náročnost, která vysvětlovala celosvětovou nerovnost v produkci skleníkových plynů. Bohaté národy prostě znečišťovaly planetu hodně a ty chudé méně. Dnes se dá říct, že bohatí lidé znečišťují planetu více a chudší lidé méně. Národy a státy již nehrají v této statistice takovou roli. Rostla totiž mnohem více nerovnost uvnitř států samotných a ne mezi nimi navzájem. V celospolečenské debatě je však tento fakt ignorován.

Znamená to tedy, že ti nejbohatší lidé, kteří jsou současně i největšími znečišťovateli, nesou morální zodpovědnost za snížení globálních emisí. O té se ovšem dosud nemluvilo a sami od sebe se do akce zrovna nehrnou. Potřebují tedy postrčit tím správným směrem.
Jakákoliv povzbuzení a opatření k tomu, aby jednotlivci nakupovali nízkoemisní, ekologické produkty místo těch běžných, mohou mít kumulativní efekt. A možná se pak toto zákaznické chování přenese z nákupu spotřebního zboží i do sektoru investování.
Ani to nejzelenější mýdlo sice nedokáže vyčistit atmosféru, ale když jedno procento nejbohatších lidí na planetě nasměruje své investice do environmentálně zodpovědných společností a fondů… to už by zabrat mohlo.

Volně přeloženo z Bloomberg Green
Autor: Eric Roston