Zadavatelé zřejmě budou muset při zadávání zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Počítá s tím vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který dnes v úvodním kole po rozsáhlé debatě poslanců podpořila Sněmovna. Zaznívaly hlavně obavy z ekonomických dopadů nově zavedené povinnosti.
Zákonem se poslanci začali zabývat poprvé 28. dubna, ale debatu nedokončili stejně jako 16. června. Předloha včera odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec SPD Karel Sládeček. Zdůvodnil ho ekonomickými dopady, které by nová opatření přinesla.
Také další poslanci varovali, že návrh bude mít značné ekonomické dopady. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že příslušná směrnice vznikla ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy ceny energií byly nižší. Z aplikace příslušné směrnice není podle svých slov nadšený.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nadnesla myšlenku, zda by neměly státy vyvolat jednání s Evropskou komisí a domluvit se s ní, zda je to za současné energetické situace smysluplné v tomto plánu pokračovat a zda by se účinnost nových pravidel neměla odložit.
„Nejsou komponenty na trhu. Dostáváme se do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné,“ varovala Dostálová (ANO)
Česku hrozí pokuta od EU
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který zákon předložil, ale řekl, že diskuse s Evropskou komisí by byla namístě, kdyby česká strana nebyla dva roky v prodlení s převzetím směrnice. Uvedl, že zákon představuje čistou transpozici evropské směrnice. Je to minimalistická norma, nezpřísňuje pravidla obsažená ve směrnici, popsal. Informoval poslance, že Evropská komise již zahájila vůči Česku řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Komise Česku prodloužila lhůtu pro převzetí do 6. září, poté může českou stranu zažalovat. To by umožnilo uložit Česku pokutu, které by nezabránilo ani to, že Sněmovna už příslušný zákon projednává.
Opatření má podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která používají dopravci k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidel určených speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.
Jaké budou povinné podíly nízkoemisních vozidel?
Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší.
„Poloviny podílu stanoveného pro autobusy bude muset být dosaženo bezemisními vozidly,“ dodalo ministerstvo. Dohled nad dodržováním zákona bude mít antimonopolní úřad.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nelze vyčíslit přesně, ale lze pouze vytvořit kvalifikovaný odhad. Náklady se budou odvíjet od toho, zda půjde například o vozidlo na plyn nebo třeba na vodík, a záviset bude i na značce vozidla a jeho modelu. Jako příklad důvodová zpráva uvádí, že v roce 2025 by měl na evropském trhu jeden vodíkový autobus stát 420.000 až 450.000 eur, tedy zhruba od 10,2 milionu do zhruba 11 milionů korun. Dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů na zemní plyn, uvádí vláda.
Zdroj: ČTK
