Patric Thomas, ředitel investic a vedoucí sekce ESG investovaní ve finanční společnosti Canaccord Genuity Wealth Management, rozebírá možné spojení mezi dvěma trendy, které budou do budoucna výrazně ovlivňovat investiční svět. Jak moc spolu souvisí přechod na obnovitelné zdroje energie a vysoká míra inflace?

Konec roku 2021 poznamenaly z hlediska trhů zejména dvě výrazné události. Za prvé, celosvětový tlak na přechod k zelené a udržitelné ekonomice, který reprezentuje například i nová taxonomie Evropské unie. A za druhé, návrat vysoké míry inflace.
Není tedy překvapením, že se množí názory, že energetická transformace a vysoká míra inflace spolu úzce souvisí a že pokud budou přetrvávat tlaky na přechod na udržitelné zdroje energie, požene to inflaci do ještě vyšších úrovní.
Na první pohled se tato úvaha může zdát logická. Například: omezení dodávek fosilních paliv povede nevyhnutelně k vyšším cenám; vysoký zájem o komodity nezbytné k energetické transformaci, jako jsou nikl a zinek bude znamenat taktéž navýšení cen; růst cen uhlíkových povolenek také požene ceny vzhůru.
Jsou však také důvody, proč by přechod na nízkouhlíkové hospodářství neměl znamenat nezbytně vyšší ceny a proč energetická transformace nemusí nutně přispívat k vysoké míře inflace. Tady jsou tři z nich.

1. Vliv snižování nákladů

Tento argument je jasný. Pokud všechny ostatní faktory zůstanou stabilní, náklady na těžbu a produkci fosilních paliv s postupem času porostou. To je dáno tím, že těžba obecně postupuje od těch nejsnadněji dostupných, tudíž nejlevnějších ložisek, k těch hůře dostupným, tedy dražším na vytěžení. Ceny fosilních paliv, které přímo korelují s náklady na jejich těžbu, se tak v budoucnu budou zcela jistě zvyšovat.

Naproti tomu, když jsou již obnovitelné zdroje energie postaveny, palivo jim nikdy nedojde. Slunce, vítr, voda, nebo odpady se nemusí nikde těžit, takže není nezbytné hledat nová naleziště. Náklady na energii z obnovitelných zdrojů tak ze své podstaty s postupem času spíše poklesnou, než že by rostly.
A vskutku tomu tak v posledních letech bylo, zejména z důvodu technologického pokroku a nižších nákladů na stavbu energetických zdrojů. Tato skutečnost působí proti růstu inflace.

FusionCharts
Vývoj míry inflace
Zdroj: ČSÚ

2. Vyšší ceny vs. Inflace

Vyšší ceny nemusí nezbytně znamenat vyšší inflaci. Inflace znamená růst cenové hladiny a pokles kupní síly peněz. Náklady na energii z fosilních paliv se mohou zvýšit, to nutně však nemusí předurčovat trvalý růst reálných cen energií.
Je také třeba rozlišit mezi cenou zboží ve spotřebním koši a cenou spotřebního koše jako celku. Za předpokladu, že by cena energií trvale vzrůstala se může stát, že inflace se zvyšovat nebude, protože cena ostatního zboží ve spotřebním koši naopak může klesat.

Inflace může klesnout po zavedení vyšších cen uhlíkových „odpustků“, protože vyšší cena energie jistým způsobem snižuje cenu zboží a služeb, které jsou na spotřebu energie náročné. Vezměme si jako příklad auta – kdyby se měla cena benzínu zdvojnásobit, spousta lidí by si rozmyslela nákup dalšího vozu. Proto by poptávka po automobilech klesla, tudíž by šla dolů také cena aut.

3. Zákaznické chování

Preference zákazníků ovlivní to, jestli svět dokáže přejít na „net zero“ ekonomiku. V západních zemích je již dost často cítit společenský tlak na omezování cestování letadlem, přičemž oblečení ze secondhandů se stává běžnou záležitostí. Lidé se teď dvakrát zamyslí, než něco vyhodí a chtějí produkty, které jim vydrží dlouhou dobu. Jinými slovy, existují důkazy o tom, že se hospodářství stává stále více oběhovým – jde směrem k opakovanému používání, opravování a recyklování. Takže dost možná svět vstupuje do nové fáze, kdy stále více lidí považuje přehnaný konzum za destruktivní pro celou planetu. To by mělo vyvolat tlak na pokles inflace, protože ekonomická nabídka by měla odpovídat snížené poptávce po zboží.

Vývoj inflace a to, jestli se bude i nadále zvyšovat, je ve hvězdách. Jestli energetická transformace přispěje k tlaku na dlouhodobě vysokou inflaci, není zdaleka tak jisté, jak někteří tvrdí. Stejně tak totiž může působit opačným směrem. Takže z energetické transformace a přechodu na „net zero“ ekonomiku může nakonec profitovat jak životní prostředí, tak koncoví zákazníci.

Zdroj: esgclarity.com