Dopady epidemie nového druhu koronaviru zdůraznily skutečnost, která je už několik let stále zřetelnější. Závislost globální ekonomiky na fosilní energetice je znepokojivá. Celý svět v posledních měsících začal ještě intenzivněji než dříve zkoumat cesty vedoucí k bezuhlíkové energetice. Bioplynová stanice Rapotín u moravského Šumperku jednu z nich ukazuje.

V působivém podhůří Jeseníků se skrývá obec Rapotín. Právě zde, v objektu někdejší sklárny, vznikl projekt bioplynové stanice finanční společnosti Energy financial group (EFG), která zde jako jediná v ČR realizovala projekt výroby biometanu z biologicky rozložitelných odpadů. Ten zde přetváří na elektrickou a tepelnou energii pro českou distribuční síť a na bioCNG, jedno z nejekologičtějších paliv druhé generace.

Obnovitelný zemní plyn

Hlavními komoditami, které se v Rapotíně využívají, jsou rozložitelný odpad, například prošlé potraviny z obchodních řetězců nebo gastroodpad, a biomasové palety. To vše navíc včetně obalů, které se při procesu vytřídí. Takový biologicky rozložitelný odpad přitom jinak končí nevyužitý na nebezpečných skládkách, odkud ohrožuje krajinu a významně přispívá ke globálnímu oteplování. V roce 2018 například podle ČSÚ na skládkách skončilo zhruba 1,90 mil. tun BRO a BRKO, které lze zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tis. domácností.

Zdroj: Obnovitelne.cz

Technologie rapotínské bioplynky je založená na principu rozkladu odpadů a s ním spojeným pravěkým procesem uvolňování plynů. BRKO se tu zpracovává na zelený plyn, tedy obnovitelný zdroj energie, který může být spotřebován v dopravě nebo v plynovém kotli kdekoliv nejen v Česku, ale v celé Evropě.

V roce 2018 podle ČSÚ na skládkách skončilo zhruba 1,90 mil. tun BRO a BRKO, které lze zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tis. domácností.

Biometan je svými klíčovými charakteristikami srovnatelný s parametry zemního plynu, ale jeho produkce zanechává neutrální uhlíkovou stopu a při jeho využití v dopravě dochází v porovnání s ostatními fosilními palivy až k 80% úspoře emisí skleníkových plynů.

Stanice v Rapotíně přitom jako první v republice obdržela certifikát ISCC (Mezinárodní systém certifikace biomasy a biopaliv), a ročně tak může zpracovat až 30 tisíc tun odpadu a vyprodukovat energie až pro 2 tisíce domácností. Rapotínský bioCNG pak vystačí až pro 3 tisíce automobilů s nájezdem 8 tis. km/rok.

Stanice v Rapotíně může zpracovat až 30 tisíc tun odpadu a vyprodukovat energie až pro 2 tisíce domácností.

Aby bylo možné využít bioplyn jako palivo, je nutné jej nejprve upgradovat na biometan. Instalací jednotky úpravy se přitom v Rapotíně zvýšila ekonomická efektivita primárně produkovaného bioplynu o 30 %.

„Zvolili jsme technologii membránové separace, která je v Evropě nejvyužívanější, a to hlavně z důvodu nejnižší spotřeby elektrické energie. Navíc nevyžaduje použití chemikálií ani vody,“ vysvětluje obchodní ředitel EFG Martin Vrtiška.

Budoucnost biometanu

Jak již bylo řečeno, v posledních měsících se ukázalo, že závislost na fosilních zdrojích není výhodná z ekonomického ani bezpečnostního hlediska. A přechod k obnovitelným zdrojům nejspíše urychlí i Evropská komise, která vydělila částku 750 miliard eur na dosažení cíle uhlíkové neutrality evropských zemí do roku 2050. Ceny technologií v oboru zelené energetiky tak dlouhodobě klesají a zajímají stále více investorů.

Přesto se projekty jako je bioplynová stanice v Rapotíně potýkají se značným množstvím obtíží. České republice chybí odpovídající technické normy, vyhláška o požadavcích na kvalitu biometanu neodpovídá moderním technologickým možnostem jeho výroby, na jednu stranu české plynárenství potřebuje dekarbonizovat, na druhou neposkytuje žádnou zásadní podporu. EFG přitom odhaduje, že využitím maximálního potenciálu biometanu bychom byli v České republice schopni uspořit až 218 tisíc tun emisí CO2eq ročně.

Využitím maximálního potenciálu biometanu bychom byli v ČR schopni uspořit až 218 tisíc tun emisí CO2eq ročně.

Jiná je situace v zahraničí, kde bývá po biometanu velká poptávka. Dodávat mimo republiku ale není primární cíl EFG. „Pro Česko by to byla velká ztráta. Věřím, že dojde k symbióze mezi politikou státu, moderním plynárenstvím a námi investory, a že společně dospějeme k významnému podílu biometanu v naší distribuční soustavě,“ uzavírá obchodní ředitel EFG Martin Vrtiška.