Evropská komise 18.5. představila plán REPowerEU, který je její reakcí na obtíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Naléhavé důvody pro transformaci evropského energetického systému jsou dva: ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, která jsou využívána jako ekonomická a politická zbraň a stojí evropské daňové poplatníky téměř 100 miliard eur ročně, a řešení klimatické krize.

Tím, že bude Evropa jednat jako Unie, může svou závislost na ruských fosilních palivech ukončit rychleji. 85 % Evropanů se domnívá, že EU by měla co nejdříve snížit svou závislost na ruském plynu a ropě, aby podpořila Ukrajinu. Opatření obsažená v plánu REPowerEU mohou na tyto ambice reagovat úsporami energie, diverzifikací dodávek energie a urychleným zaváděním energie z obnovitelných zdrojů s cílem nahradit fosilní paliva v domácnostech, průmyslu a výrobě energie.

Zelená transformace posílí hospodářský růst, bezpečnost a opatření v oblasti klimatu, a to jak v Evropě, tak u našich partnerů. Ústředním prvkem plánu REPowerEU je Nástroj pro oživení a odolnost, který podporuje koordinované plánování a financování přeshraniční a vnitrostátní infrastruktury, jakož i energetických projektů a reforem.

Komise navrhuje provést cílené změny nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost za účelem začlenění specializovaných kapitol REPowerEU do stávajících plánů členských států na podporu oživení a odolnosti vedle velkého počtu příslušných reforem a investic, které jsou již v plánech na podporu oživení a odolnosti obsaženy. K tomuto procesu přispějí doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci cyklu evropského semestru 2022.

Úspora energie

Nejrychlejším a nejlevnějším způsobem, jak řešit současnou energetickou krizi a snížit náklady, jsou úspory energie. Komise navrhuje v plánu REPowerEU posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně zvýšení závazného cíle v oblasti energetické účinnosti z 9 % na 13 %, který je vytyčen v rámci balíčku právních předpisů „Fit for 55“, jenž je součástí Zelené dohody pro Evropu.

Energie, kterou nyní uspoříme, nám pomůže připravit se na možné výzvy příští zimy. Komise proto dnes rovněž zveřejnila sdělení EU o šetření energií, v němž jsou podrobně popsány krátkodobé změny chování, které by mohly snížit poptávku po plynu a ropě o 5 %, a vybízí členské státy, aby zahájily zvláštní komunikační kampaně zaměřené na domácnosti a průmysl.

Členské státy se rovněž vybízejí, aby využívaly fiskální opatření na podporu úspor energie, jako jsou snížené sazby DPH na energeticky účinné systémy vytápění, izolaci budov a spotřebiče a výrobky. Komise rovněž stanoví nouzová opatření pro případ závažného narušení dodávek, vydá pokyny ke kritériím pro stanovení priorit pro zákazníky a bude se podílet na koordinovaném plánu EU na snížení poptávky.

Diverzifikace dodávek plynu a podpora mezinárodních partnerů

EU již několik měsíců spolupracuje s mezinárodními partnery na diverzifikaci dodávek a zajistila rekordní úroveň dovozu LNG a vyšší dodávky plynu z plynovodů. Nově vytvořená energetická platforma EU, již podporují regionální pracovní skupiny, umožní dobrovolné společné nákupy plynu, LNG a vodíku prostřednictvím sdružování poptávky, optimalizace využívání infrastruktury a koordinace kontaktů s dodavateli.

Jako další krok a v návaznosti na ambice společného programu nákupu očkovacích látek zváží Komise vytvoření „mechanismu společného nákupu“, v jehož rámci se budou sjednávat a uzavírat smlouvy o nákupu plynu jménem zúčastněných členských států. Komise rovněž zváží legislativní opatření, která by vyžadovala, aby členské státy své dodávky plynu postupně diverzifikovaly. Platforma rovněž umožní společný nákup vodíku z obnovitelných zdrojů.

Přijatá vnější energetická strategie EU usnadní energetickou diverzifikaci a budování dlouhodobých partnerství s dodavateli, včetně spolupráce v oblasti vodíku nebo jiných zelených technologií. V souladu se strategií Global Gateway je prioritou strategie závazek EU k celosvětové ekologické a spravedlivé transformaci energetiky, zvýšení úspor energie a energetické účinnosti s cílem snížit tlak na ceny, podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vodíku a posílení diplomatické činnosti v oblasti energetiky.

Hlavní vodíkové koridory budou rozvíjeny ve Středozemním a Severním moři. Tváří v tvář ruské agresi bude EU podporovat Ukrajinu, Moldavsko, země západního Balkánu a země Východního partnerství, jakož i naše nejzranitelnější partnery. S Ukrajinou budeme i nadále spolupracovat na zajištění bezpečnosti dodávek a fungujícího odvětví energetiky a zároveň připravíme půdu pro budoucí obchod s elektřinou a obnovitelným vodíkem, jakož i na rekonstrukci energetického systému v rámci iniciativy REPower Ukraine.

ruské plynové potrubí Gazprom, REPowerEU

Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie

Masivní rozšíření a urychlení rozvoje energie z obnovitelných zdrojů v oblasti výroby energie, průmyslu, budov a dopravy nám zajistí větší nezávislost, podpoří ekologickou transformaci a časem sníží ceny. To je páteří REPowerEU. Komise navrhuje v rámci balíčku „Fit for 55“ zvýšit hlavní cíl pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie ze 40 % na 45 %. Stanovení těchto celkově zvýšených ambicí vytvoří rámec pro další iniciativy, včetně:

  • Iniciativy pro fotovoltaické využívání střech „Solar Rooftop“ s postupně zaváděnou zákonnou povinností instalovat solární panely na nových veřejných a komerčních budovách a nových obytných budovách.
  • Zdvojnásobení míry využívání tepelných čerpadel a opatření na integraci geotermální a solární tepelné energie do modernizovaných systémů dálkového a obecního vytápění.
  • Doporučení Komise k řešení pomalého a složitého povolovacího řízení u velkých projektů v oblasti hlavních obnovitelných zdrojů energie a cílená změna směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která má uznat energii z obnovitelných zdrojů za oblast převažujícího veřejného zájmu. V oblastech s nižšími environmentálními riziky by členské státy měly vyhradit preferenční oblasti pro výrobu obnovitelných zdrojů energie, v nichž by se uplatňovaly zkrácené a zjednodušené povolovacími postupy. Aby Komise pomohla tyto preferenční oblasti rychle určit, zpřístupňuje v rámci svého digitálního mapovacího nástroje pro zeměpisné údaje týkající se energetiky, průmyslu a infrastruktury datové soubory o environmentálně citlivých oblastech.
  • Stanovení cíle získat do roku 2030 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů z domácí výroby a 10 milionů tun z dovozu, za účelem náhrady zemního plynu, uhlí a ropy v odvětvích, která lze obtížně dekarbonizovat, a v odvětvích dopravy. V zájmu rozvoje trhu s vodíkem by se spolunormotvůrci museli dohodnout na zvýšených dílčích cílech pro konkrétní odvětví. Komise rovněž zveřejňuje dva akty v přenesené pravomoci týkající se definice a výroby vodíku z obnovitelných zdrojů s cílem zajistit, aby výroba vedla k čisté dekarbonizaci. V zájmu urychlení rozvoje vodíkových projektů jsou na výzkum vyčleněny dodatečné prostředky ve výši 200 milionů eur a Komise se zavazuje dokončit posouzení prvních významných projektů společného evropského zájmu do léta.
  • Akčního plánu pro biometan, který stanoví nástroje včetně nového průmyslového partnerství pro biometan a finanční pobídky k navýšení výroby na 35 miliard m³ do roku 2030, mimo jiné prostřednictvím společné zemědělské politiky.

Snížení spotřeby fosilních paliv v průmyslu i v dopravě

Náhrada uhlí, ropy a zemního plynu v průmyslových procesech sníží emise skleníkových plynů a posílí bezpečnost a konkurenceschopnost. Úspory energie, účinnost, nahrazování paliva, elektrifikace a lepší využívání vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biomethanu v průmyslu by mohly do roku 2030 ušetřit až 35 miliard m³ zemního plynu nad rámec návrhů v balíčku předpisů „Fit for 55“.

Komise zavede rozdílové smlouvy o uhlíku s cílem podpořit využívání zeleného vodíku v průmyslu a zvláštní financování pro REPowerEU v rámci Inovačního fondu, přičemž k další podpoře odklonu od závislosti na ruských fosilních palivech využije příjmy z obchodování s emisemi.

Komise rovněž vydává pokyny k dohodám o obnovitelných zdrojích energie a nákupu energie a poskytne Evropské investiční bance nástroj technického poradenství. Aby si zachovala, či opětovně získala, vedoucí postavení na poli technologií a v průmyslu v oblastech, jako je solární energie a vodík, a podpořila pracovní sílu, navrhuje Komise zřídit Alianci solárního průmyslu EU a rozsáhlé partnerství v oblasti dovedností. Komise rovněž zintenzivní práci na dodávkách kritických surovin a připraví legislativní návrh.

V zájmu zvýšení úspor energie a účinnosti v odvětví dopravy a urychlení přechodu na vozidla s nulovými emisemi předloží Komise balíček opatření týkajících se ekologizace nákladní dopravy, jehož cílem je výrazně zvýšit energetickou účinnost v tomto odvětví, a zváží legislativní iniciativu ke zvýšení podílu vozidel s nulovými emisemi ve veřejných a podnikových vozových parcích, které přesahují určitý počet vozů. Sdělení EU o šetření energií obsahuje rovněž řadu doporučení pro města, regiony a vnitrostátní orgány, která mohou účinně přispět k nahrazení fosilních paliv v odvětví dopravy.

solární panely na domě, větré elektrárny, obnovitelný zdroj energie, OZE, REPowerEU

Inteligentní investice

Plnění cílů REPowerEU vyžaduje do roku 2027 dodatečné investice ve výši 210 miliard eur. Jedná se o zálohu na naši nezávislost a bezpečnost. Snížení dovozu fosilních paliv z Ruska nám může rovněž ušetřit téměř 100 miliard eur ročně. Tyto investice musí být pokryty soukromým a veřejným sektorem a na vnitrostátní, přeshraniční a unijní úrovni.

Na podporu REPowerEU je již v rámci Nástroje pro oživení a odolnost k dispozici 225 miliard eur ve formě úvěrů. Komise dnes přijala právní předpisy a pokyny určené členským státům pokud jde o to, jak v souvislosti s iniciativou REPowerEU měnit a doplňovat vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti.

Kromě toho Komise navrhuje navýšit finanční krytí Nástroje pro oživení a odolnost 20 miliard EUR ve formě grantů z prodeje povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, které jsou v současnosti drženy v rezervě tržní stability a mají být vydraženy způsobem, jenž nenaruší trh. Systém ETS jako takový nejen snižuje emise a využívání fosilních paliv, ale také vytváří nezbytné finanční prostředky pro dosažení energetické nezávislosti.

V rámci stávajícího víceletého finančního rámce projekty dekarbonizace a ekologické transformace již podporuje politika soudržnosti, a to prostřednictvím částky až 100 miliard eur, určené na investice do obnovitelné energie, vodíku a infrastruktury. Dalších 26,9 miliardy eur z fondů soudržnosti by mohlo být uvolněno v rámci dobrovolných převodů do Nástroje pro oživení a odolnost.

Dodatečných 7,5 miliardy eur ze společné zemědělské politiky je rovněž uvolněno prostřednictvím dobrovolných převodů do Nástroje pro oživení a odolnost. Letos na podzim Komise zdvojnásobí finanční prostředky, které jsou k dispozici pro rozsáhlou výzvu inovačního fondu na rok 2022, na přibližně 3 miliardy eur.

Transevropské energetické sítě (TEN-E) pomohly vytvořit odolnou a propojenou plynárenskou infrastrukturu EU. K doplnění stávajícího seznamu projektů společného zájmu a k plné kompenzaci budoucího ukončení dovozu ruského plynu je nezbytná dodatečná plynárenská infrastruktura omezeného rozsahu, na niž budou zapotřebí investice ve výši přibližně 10 miliard eur.

Potřeby, které vyplývají z nahrazení tohoto zdroje v nadcházejícím desetiletí, lze uspokojit bez podporování závislosti na fosilních palivech, vytváření uvízlých aktiv nebo omezování našich ambicí v oblasti klimatu. Urychlení rozvoje projektů společného zájmu v oblasti elektřiny bude rovněž zásadní pro to, aby se elektrické sítě přizpůsobily našim budoucím potřebám. Nástroj pro propojení Evropy toto urychlení podpoří a Komise dnes zahajuje novou výzvu k předkládání návrhů s rozpočtem 800 milionů eur, přičemž další výzva bude následovat počátkem roku 2023.

Souvislosti

Dne 8. března 2022 navrhla Komise nástin plánu, jehož účelem je – vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu – dosáhnout nezávislosti Evropy na ruských palivech, a to v dostatečném předstihu před rokem 2030. Na zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března se vedoucí představitelé EU na tomto cíli dohodli a požádali Komisi, aby předložila podrobný plán REPowerEU, který byl dnes přijat. Z nedávných přerušení dodávek plynu do Bulharska a Polska vyplývá, že nedostatečnou spolehlivost ruských dodávek energie je třeba naléhavě řešit.

Komise přijala pět rozsáhlých a bezprecedentních balíčků sankcí v reakci na ruské činy spočívající v agresi proti územní celistvosti Ukrajiny a rostoucí krutosti namířené proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a městům. Na dovoz uhlí se již vztahuje režim sankcí a Komise předložila návrhy na postupné ukončení dovozu ropy do konce roku, které nyní projednávají členské státy.

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobý plán růstu EU, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropy. Tento cíl je zakotven v evropském právním rámci pro klima, jakož i v právně závazném příslibu snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Za účelem provedení těchto cílů předložila Komise v červenci 2021 balíček právních předpisů nazvaný „Fit for 55“; už tyto návrhy by do roku 2030 snížily naši spotřebu plynu o 30 %, přičemž více než třetinu by generovalo splnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti.

Dne 25. ledna 2021 vyzvala Evropská rada Komisi a vysokého představitele, aby připravili novou vnější energetickou strategii. Strategie propojuje energetickou bezpečnost s globálním přechodem na čistou energii prostřednictvím vnější energetické politiky a diplomacie, čímž reaguje na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu a na existenční hrozbu změny klimatu.

EU bude nadále podporovat energetickou bezpečnost a ekologickou transformaci Ukrajiny, Moldavska a partnerských zemí v jejím bezprostředním sousedství. Ve strategii se konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu má globální dopad na trhy s energií a dotýká se zejména rozvojových partnerských zemí. EU bude i nadále podporovat bezpečnou, udržitelnou a cenově dostupnou energii na celém světě.

Zdroj: EU