Není pochyb o tom, že rok 2020 byl rokem, v němž ESG investování dospělo a stalo se součástí aktuálního investičního mainstreamu.

Čísla ostatně hovoří za vše. Například objem kapitálu, který se letos protočil v ESG dluhopisech, dosáhl dle posledních dat společnosti Refinitiv rekordních 489 miliard dolarů! Analýza Fidelity International zase odhalila, že v letošních prvních 3 kvartálech vykazovaly akcie s vyšším ESG ratingem ve všech měsících mimo duben vyšší výnosy než akcie, které se solidním ESG ratingem příliš chlubit nemohly.

A po hromadě řečí z minulých let se letos do tohoto trendu začaly poprvé výrazněji dostávat mimo investory i velké korporace. Ty dnes stále častěji zavádějí principy ESG do svých procesů a začínají se jimi řídit v tom, jak fungují, jaká pravidla nastavují vůči svým zaměstnancům, v jakém byznysu jsou/nejsou ochotny se angažovat a s jakými partnery jsou/nejsou ochotny spolupracovat.

Letošní rozmach ESG pohánělo především pět zásadních trendů:

1. Obliba zelených fondů roste

Investice do fondů zaměřených na udržitelná aktiva neustále rostou a v letošním druhém čtvrtletí překonaly 1 bilion dolarůAnalýza Deloitte přitom předpovídá, že aktiva navázaná na principy ESG by mohla do roku 2025 tvořit až polovinu veškerých spravovaných aktiv v USA.

image proxy?image=statuses%2Finside%2F4e5f2214 ec54 4ba6 95e6 ab0203aca82f
Globální objem kvartálních ESG investic dle jejich typů; Zdroj: Refinitiv

2. Korporace se už probudily

Investiční aktivita napříč segmentem ESG letos výrazně akcelerovala. Vše odstartoval největší správce investičních aktiv na světě BlackRock, když oznámil, že celé jeho portfolio v hodnotě zhruba 7 bilionů dolarů bude řízeno i na základě principů ESG. A tento měsíc přišla třešinka na vrchol, což je oznámení tzv. Net Zero Asset Managers Initiative, což je iniciativa třicítky investičních společností patřících mezi největší správce aktiv na světě (mj. Legal & General Investment Management či UBS Asset Management). Ty si společně stanovily cíl mít do roku 2050 ve svých portfoliích aktiva s celkovou uhlíkovou stopou na hodnotě nula. Plus dílčí cíle, jichž chtějí dosáhnout do roku 2030. Takový závazek nepochybně povede ke změnám v tom, jak tito velcí hráči fungují a investují.

3. I politici se už probudili (nebo probouzejí)

Do pohybu se letos poprvé výrazněji dali i zákonodárci. Povinné požadavky pro podávání zpráv o ESG letos globálně stouply na 600 (oproti 383 v roce 2016, kdy OSN přijala své závazné cíle v rámci udržitelného rozvoje). Až do letošního roku byla hlavním tahounem ESG legislativy Evropská unie, která v rámci stimulačního balíčku pro zotavení z pandemie COVID-19 zahrnula i vyšší alokaci peněz na digitalizaci, bezpečnost, udržitelný růst a boj s klimatickou změnou. 

Nová vláda ve Spojených státech pod vedením Joe Bidena však slibuje, že se tímto směrem urychleně rovněž vydá. A asi nejzásadnějším letošním legislativním rozhodnutím byla Čína – největší producent uhlíkových emisí na světě – kde se vláda prezidenta Si Ťin-pchinga zavázala, že do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Zřejmě i proto JP Morgan ve svém výhledu pro následující roky očekává „záplavu projektů zelené infrastruktury v měřítku několika bilionů dolarů,“ které budou pro investory představovat významnou příležitost.

4. COVID-19 vše akceleroval

Pandemie zintenzivnila společenské vnímání toho, zda společnosti skutečně konají dobro a investují pro dobro planety tak, jak již dříve slibovaly. Koronavirus se stal příhodným testem těchto korporátních slibů a dostala zájem o to, jak společnosti pracují mimo jiné i se sociálními riziky včetně pracovních podmínek atp., do centra pozornosti. Zároveň nemoc COVID-19 zaměstnancům umožnila, aby jejich hlasy volající po změnách v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, mezd či benefitů byly slyšet hlasitěji. Zároveň se – i díky kauze George Floyda – výrazným způsobem rozjel aktivismus proti systémovému rasismu. Jedním z následků je, že dnes investoři a agentury tvořící ESG ratingy na firmy tlačí, aby důsledně vnímaly rasovou diverzitu svých zaměstnanců a učinily tyto informace veřejně dostupné.

5. Mileniálové jsou nekompromisní

A za páté, na scénu nám vstupuje mladá generace investorů tvořená zejména mileniály, jež jsou ve skutečnosti pouhým předvojem celého ESG hnutí v investování. Ti budou chování velkých společností a korporací ovlivňovat nejen tím, že ESG principy považují za zcela klíčové ve svých portfoliích. Ale také tím, že mají sami zájem pracovat především ve společnostech, jež se o dodržování těchto principů aktivně snaží. Jde o první generaci, která ideu klimatické změny a udržitelnosti životního prostředí neber pouze jako frázi, ale chce vidět konkrétní činy. A pokud je nevidí, je ochotna dát svůj kapitál do jiného aktiva bez ohledu na to, jak zajímavé zhodnocení to první nabízí. Tato zásadovost mladých investorů již mimo jiné stihla nabourat (nebo zcela zbourat) mýtus, že udržitelné investování musí ze své podstaty oželet část zisků, jelikož se byznysy z této kategorie musí kromě vydělávání peněz soustředit i na to, aby se chovaly udržitelným způsobem. Realita však zvlášť letos vypadá maličko odlišně.

Ať se nám to líbí, nebo ne, ESG bude velmi pravděpodobně v následujících letech opravdu globálním mega-mega-trendem, který pod sebou bude skrývat řadu dalších sub-trendů jako všeobecnou elektrifikaci a s tím spojenou pravděpodobnou revoluci v dopravě, důraz na obnovitelné zdroje energie, důraz na stejné příležitosti pro všechny lidi atp.

Autor: Tomáš Durčák, Zdroj: Warengo