Evropská unie si ve svém plánu REPowerEU stanovila na rok 2030 cíl pro výrobu biometanu o hodnotě 35 miliard metrů krychlových ročně. Dle Evropské bioplynové asociace je tento cíl realistický a bioplyny budou do roku 2050 pokrývat více než polovinu spotřeby v Evropě.

Biometan bude dle roční statistické zprávy Evropské biometanové asociace (EBA) hrát klíčovou roli při odklonu od ruského plynu, což je v současnosti jedním z hlavních cílů evropské energetické politiky. Vydání zprávy bylo publikováno na stránkách EBA. Jasný cíl nasadit 35 miliard metrů krychlových (bcm) ročně je tak klíčový pro plnění tohoto cíle. Dle zprávy již evropští výrobci dodávají Evropě ročně 18,4 miliardy metrů krychlových obnovitelného plynu.

„Ve střednědobém horizontu je naše odvětví klíčovým pilířem strategie REPowerEU, včetně nasazení 35 miliard metrů krychlových udržitelného biometanu ročně do roku 2030 s cílem zmírnit změnu klimatu a posílit strategickou autonomii EU. Do roku 2050 by obnovitelný plyn mohl být zajištěn v objemu až 167 miliard metrů krychlových a pokrýt tak 62 % poptávky po plynu,“ vysvětlil Harmen Dekker, generální ředitel asociace EBA.

Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu v roce 2021 činila 196 terawatthodin (TWh), tedy 18,4 bcm. To je podobná hodnota jako celá spotřeba zemního plynu v Belgii a představuje 4,5 % spotřeby plynu v Evropské unii v roce 2021.

Bioplynová a biometanová stanice EFG Rapotín BPS
Biometanová stanice EFG Rapotín BPS

Zatímco výroba bioplynu v posledním desetiletí stagnovala, produkce biometanu stále roste a v roce 2020 činila v Evropě 31 TWh neboli 2,9 bcm. V roce 2021 toto číslo vzrostlo na 37 TWh neboli 3,5 bcm, což představuje nárůst o 20 %.

Ve střední a východní Evropě vede Slovensko s celkovou produkcí bioplynu (v poměru k celkové spotřebě plynu v roce 2021) ve výši 12 %, následuje Česko (7 %), Řecko (2 %) a Polsko (1 %). Pouze v České republice je ale vyráběn i biometan vtláčený do plynárenské sítě. Obecně však panuje shoda na tom, že se do roku 2030 může produkce bioplynu a biometanu dohromady v celé Evropě více než zdvojnásobit a do roku 2050 se může oproti dnešku zvýšit nejméně pětkrát.

Urychlení výroby biometanu a urychlení přechodu na čistou energii má dle zprávy velký význam pro stabilizaci cen plynu a zajištění energetické bezpečnosti. Náklady na výrobu biometanu jsou totiž již nyní výrazně nižší než očekávaná průměrná cena plynu TTF pro rok 2023, a to 80 EUR/MWh oproti zhruba 130 EUR/MWh.

Zavedení biometanu může také zvýšit fyzickou i cenovou dostupnost organických hnojiv pro produkci potravin. Zemní plyn je v současné době hlavní surovinou a zdrojem energie pro výrobu syntetických hnojiv. Podle statistické zprávy EBA 2022 by Evropa mohla již nyní ušetřit 0,6 miliardy metrů krychlových spotřeby zemního plynu, pokud by nahradila 5 až 6 % syntetických dusíkatých hnojiv digestátem (zbytky po organické digestaci). Tím by se již v roce 2021 mohlo zabránit vzniku 1 096 tun ekvivalentu CO2, protože výroba minerálních hnojiv je vysoce energeticky náročná.

Zdroj: oenergetice.cz