Co jsou to společenský odpovědné investice do energetiky? Jsou vůbec lukrativní a může do nich vstoupit i menší investor? Na tyto i řadu dalších dotazů k obnovitelným zdrojům energie odpovídal Tomáš Voltr, výkonný ředitel finanční skupiny EFG.

Jako výkonného ředitele investiční skupiny EFG se vás na úvod nemůžu nezeptat – jak jste v rámci pandemie zvládali v posledních měsících období vládních nařízení? Vyzkoušeli jste si, jestli byste dokázali pracovat čistě z home office?

Z pohledu skupiny jsme mohli dopady pandemie pozorovat v několika provozech. Co se týče jádra EFG v našich pražských kancelářích, tak ano, tam jsme vyhlásili home office. Nešlo o nijak striktní nařízení, nicméně poskytli jsme zaměstnancům tuto možnost s tím, že většina z nich toho využila. V kancelářích jsme se tedy vídali ve výrazně menším množství. Pokud bych to období měl nějak zhodnotit, tak většina lidí na tom home office pracovala bez problémů a efektivně. I já sám jsem po několik dní pracoval formou home office a myslím si, že jsme poznali řadu užitečných technologií, respektive aplikací, které nám práci tímto způsobem umožňují a v jejichž používání de facto pokračujeme i dnes, byť už jsme se všichni vrátili do kanceláří. Vnímám to tak, že i na takto problematické době jsme dokázali najít pozitiva. Home office navíc u nás i za běžného provozu není nijak zakázán, máme mladý tým, který je na tuto flexibilní formu práce zvyklý. Rozhodně nám to dává smysl.

Na stránkách EFG jsem se dočetl, že v letošním roce plánujete v segmentu moderních energetických projektů šetrných k životnímu prostředí investovat skoro 1,5 miliardy korun. Platí to stále, nebo ta částka bude kvůli pandemii jiná?

Křivka, kterou máme na stránkách, udává celkovou hodnotu aktiv v naší skupině. Částka, kterou jsme v tomto roce plánovali a stále plánujeme investovat, se pohybuje zhruba okolo tři sta milionů korun, přičemž všechny zamýšlené investice běží podle plánu a chceme je dnes v souladu s našim letošním plánem uskutečnit i navzdory epidemii a krizi.

Kam tyto investice budou primárně směřovat?

V současnosti investujeme jednak do našich stávajících provozů, kde pořizujeme nové technologie za účelem jejich zefektivnění, a zároveň máme rozjednané tři akviziční případy energetických zařízení, z nichž bychom určitě aspoň dvě ještě v tomto roce rádi realizovali. Naší hlavní vizí, ve kterou věříme a ke které se snažíme aktivně směřovat, je přesvědčení, že má hluboký smysl věnovat se principům cirkulární ekonomiky. Země jako Francie nebo skandinávské státy nám ukazují, že to fungovat může a my bychom rádi tímto směrem šli v našich podmínkách.

Takže na rozdíl od řady jiných energetických projektů, které dnes hlásí časové i finanční komplikace, například z důvodu chybějících materiálů, jejichž transport nebyl kvůli pandemickým opatřením možný, se vám zatím letos daří držet se svého investičního plánu?

Naše stávající investiční projekty se nacházejí buď ve fázi projektových prací, nebo jde o akvizice, takže nás v tuto chvíli zmíněný nedostatek materiálu netrápí, nicméně je pravdou, že dle aktuálních analýz se napříč energetikou budou investice snižovat. Na druhou stranu se tady bavíme o krizi, kterou v novodobé historii ještě nikdo z nás nezažil, takže je na místě dodat, že snižování investic se aktuálně netýká pouze energetiky, ale všech ekonomických segmentů.

Současnou krizi ale určitě musíte aspoň částečně vnímat i jako příležitost, probudila totiž v lidech chuť po větší soběstačnosti a na ten čistý vzduch jsme si mnozí taky velmi rychle zvykli, což by segmentu OZE mělo v následujících letech hrát do karet, nemyslíte?

Co se týče energetiky jako takové, vnímáme aktuální situaci i pozitivně zejména pro obnovitelné zdroje energie, protože z řady míst, ať už jde o státy či organizace, se dnes ozývají signály, které značí, že si začínají uvědomovat přínos obnovitelných zdrojů a z nich plynoucí nezávislost na fosilních palivech. To bylo v aktuální krizi ostatně možné pozorovat v souvislosti s ropou, která měla poměrně turbulentní období. Dalším potenciálem pro obnovitelné zdroje, který se nyní dostává víc do popředí, je decentralizace a nezávislost na dovozu energetických komodit či odběru energií z jiných států. Tohle všechno si dnes státy i investoři začínají stále víc uvědomovat. Myslím si, že je to ve prospěch energetiky, obnovitelných zdrojů i ekologických projektů. Lidé si současné ekologické problémy světa a jejich důsledky uvědomují víc.

Mezinárodní energetická agentura v květnu provedla srovnávací analýzu investic a financování napříč energetickým sektorem a zjistila, že se současná krize nějakým způsobem dotkne všech odvětví, nicméně třeba elektroenergetika nebo fosilní paliva budou pravděpodobně zasažena nejvíc. Na druhou stranu konkrétně ve vašem segmentu by asi situace mohla být vzhledem k růstu zájmu o všestrannou soběstačnost mohla být o trochu lepší.

Určitě ano, řada investorů i států začíná poměrně intenzivně řešit obnovitelné zdroje. Což je sice dlouhodobá záležitost, nicméně řekl bych, že teď je to podpořené důsledky aktuální krize.

Rozumím. Kromě investicí samotných je tady ještě druhá stránka věci, a to skutečnost, že vy sice můžete chtít budovat zelené a k životnímu prostředí šetrné energetické projekty, ale pokud vám zároveň nepůjdou legislativně trochu naproti politici, respektive vláda, můžete mít v některých ohledech docela svázané ruce. Na Twitteru jsem před týdnem zahlédl zprávu, že ministr průmyslu Karel Havlíček zopakoval, že Česká republika by se měla v rámci snižování emisí CO2 držet původního cíle 40-45 % do roku 2030 z Pařížské dohody, ale nepřipojovat se k Zelené dohodě EU, která chce za stejné období emise snížit minimálně o půlku. Vy jste ale na vašem portálu ESG napsal, že by se ČR připojení k této dohodě naopak dost vyplatilo. O co všechno tedy jejím případným ignorováním přijdeme? Budou to jenom peníze?

Svou odpověď bych začal odpovědí na otázku, zda v České republice je vhodné politické prostředí pro realizaci obnovitelných zdrojů. Možná tímto dotazem částečně reagujete i na dubnový návrh vlády ohledně snižování vnitřního výnosového procenta pro kontrolu překompenzace podpory obnovitelných zdrojů energie. Tato opatření se týkají zejména solárních elektráren nikoli oblasti bioplynu, ve které nyní primárně podnikáme. Řekněme, že prostředí je v Česku složitější než v jiných zemích, na druhou stranu v EFG to vnímáme jako určitou výzvu. V Rapotíně jsme byli v řadě věcí první, co se týče zpracování odpadu i výroby biometanu. Chceme touto cestou jít i nadále a ukázat cestu i dalším investorům, aby viděli, že je to zajímavý směr i bez nustnosti investičních dotací či významnější podpory. Dnes již můžeme říci, že nesustálemu rozvoji ceny technologií obnovitelných zdrojů energie v posledních letech významně klesaly, v kombinaci s dlouhodobě rostoucí cenou energií je díky tomu řada projektů v našem segmentu je investičně zajímavých i bez jakýchkoliv významnějších podpor třetích stran.

Zelená dohoda, což bylo vaše druhé téma, má akcelerovat činnosti směřující k tomu, abychom vůbec byli schopni Pařížskou dohodu dodržet. Dohoda vznikla na základě podnětů analytiků, které tvrdily, že pokud slíbené cíle budeme plnit takovým tempem, jakým je plníme dnes, nebudeme závazkům z Pařížské dohody v žádném případě schopni v daném časovém horizontu dostát. Co se týče postoje České republiky, souhlasím s vámi, že pro nás není vhodné se od Zelené dohody odklánět, a to jak z reputačního hlediska, tak také ekonomického hlediska. Zelená dohoda znamená stabilní investiční prostředí nejen pro projekty v energetice, ale i ve stavebnictví, v dopravě, zemědělství a řadě dalších oborů. Jedná se o plán jak zajistit udržitelné hospodářství a tokového plánu bychom se měli držet.

V minulém dotazu jsem se dotkl portálu esg-investice.cz, který se zabývá společensky odpovědnými investicemi a který aspoň dle prvního přidaného obsahu začal fungovat na konci března. Pokud jsem správně hledal, tak jste na českém internetu první, kdo se chce v rámci svého obsahu specializovat jenom na téma ESG. Co bylo impulzem založit zrovna tento web? Chcete Česku pomoci, aby velký nástup tohohle globálního trendu nezaspalo?

Tento webový projekt bychom v uvozovkách mohli označit jako „koronavirový projekt“, začal totiž vznikat v období, kdy jsme kvůli epidemii začínali s prací z domova. Do jisté míry jsme využili hluchého období, kdy trochu ubylo práce jiné práce. Jeho založení jsme zpočátku řešili primárně online. Z našeho pohledu bylo zajímavé, že řada lidí, kteří na vývoji toho webu pracovali, se před tím vlastně ani nikdy nesešla, a poprvé se potkali až měsíc a půl po tom, co web existoval, když jsme se začali vracet zpět do kanceláří.

Web jsme se rozhodli založit, protože jsme si uvědomili, že tady není žádný web, který by byl přímo zaměřený na společensky odpovědné investice. Vzhledem k tomu, že EFG tento investiční trend podporuje a je jeho součástí, dávalo nám smysl využít naše odborné znalosti a zkušenosti a předat je dalším investorům. V současnosti už má web poměrně zajímavý ohlas zejména u odborné veřejnosti, kdy řada významných analytiků, ať už z řad investičních společností či bank, projevuje zájem o spolupráci v rámci publikace na tomto webu.

nvestoři, kteří chtějí investovat odpovědně či eticky, zároveň nechtějí být charitou a na konci by rádi viděli zhodnocení a zisk.

To určitě nechtějí, a právě proto jsme rádi, že na zmíněném webu můžeme čtenářům přinášet odborné informace z tohoto segmentu. V rámci tohoto webu mohou experti z oboru informovat lidi a šířit myšlenku, že tu je tento způsob investování. Společensky odpovědné projekty mohou mít v současné době poměrně zajímavé výnosy. Určitě to není filantropie, byť můžeme filantropii považovat za jeden ze základních kamenů tohoto způsobu investování.

Investoři si začínají uvědomovat problém současného společenského vývoje nejen z hlediska klimatického, ale i z hlediska odpadů a tak dále. Většina těchto investorů je z řad mladších generací či mladších progresivních korporací,  naproti jim jdou projekty jako Zelená dohoda, jejichž cílem je vytvořit takové globálně-politické podmínky, aby tyto společensky odpovědné investice byly zajímavé a aby měly zajímavou návratnost, jelikož je to jednoduše řečeno nezbytné. Pokud touto cestou nepůjdeme a nebudeme investovat do smysluplných projektů, pak nás čeká jiná cesta, která ale pravděpodobně nebude pro lidstvo příliš dlouhá.

Téma ESG dnes rozhodně nejvíc rezonuje s mladší generací, zejména s mileniály, kteří už třeba i reálně mají nějaké finanční prostředky, které chtějí investovat eticky a odpovědně. Na druhou stranu když se podívám na ten v úvodu zmíněný graf celkové hodnoty vašich aktiv, když se podívám na tu vaši bioplynovou stanici v Rapotíně, kde uvádíte investici ve výší více než 280 milionů korun… je vůbec možné zapojit se do tohoto investičního segmentu i s nižším kapitálem, nebo jde o oblast především pro větší investory?

V konečném důsledku je potřeba mít velkého investora, nicméně důležité je zmínit, že často za velkým investorem stojí řada menších. Můžeme se bavit například o fondech, kde v rámci podílových fondů je skutečně možné investovat už od řekněme jednotek tisíc, případně stovek korun měsíčně. A v rámci těchto fondů se dá nastavit investiční strategie tak, aby se prostředky investovaly do společensky odpovědných projektů, které jsou v souladu s principy ESG. Z toho důvodu já osobně vnímám každého investora, byť malého, jako nesmírně důležitého, protože v konečném důsledku je to o kvantitě těchto menších investorů, díky kterým ve výsledku potom ti větší, zkušenější investoři mají možnosti efektivně investovat do společensky odpovědných projektů.

Řekněme, že bych se dnes po tomto našem rozhovoru rozhodl, že chci investovat do nějakého smysluplného energeticky udržitelného projektu na území České republiky. Najdu někde seznam takových projektů, nebo kam bych se měl obrátit?

Seznam určitě neexistuje a myslím si, že za takový seznam by řada investorů zaplatila zlatem. Na druhou stranu, pokud bychom se měli bavit o investicích v desítkách milionů korun a výš, což tyto projekty, jak už jsem zmínil, zpravidla vyžadují, je potřeba, aby investor měl zkušenost a vizi. Zároveň by za sebou měl mít stabilní tým. Obecně se dá říct, že v Česku jako investiční skupina vnímáme obrovský potenciál v energetickém využití odpadu. Odpad je jeden z významných problémů lidstva, je ho velké množství, neustále ho produkujeme a budeme ho produkovat víc a víc. Pakliže ho dokážeme ekologicky zlikvidovat a energeticky využít, tak je to nepochybně jedna z cest, která je jednak v souladu s principy ESG, a zároveň i ekonomicky zajímavá.