Celková hodnota aktiv v rámci společensky udržitelného investování by během následujících pěti let měla v Evropě dosáhnout 7,6 miliardy euro a dostat ESG fondy mezi mainstreamové investiční produkty.

Za neustálým růstem trendu ESG investování by mělo být především rostoucí povědomí a zájem populace o globální rizika, jako je klimatická změna či sociální nerovnosti.

Není tomu přitom tak dlouho, co se odpovědné investování a fondy nabízející aktiva splňující podmínky schované za anglickými pojmy Enviromental, social and governance investing, nacházelo na okraji zájmu investičního světa.

Dnes je ale situace zcela opačná a dle odhadů studie společnosti PwC čeká ESG fondy v následujících pěti letech více než trojnásobný růst aktiv, jež mají pod svou zprávou. Díky tomu by jejich podíl v evropském sektoru investičních fondů měl vzrůst ze současných 15 na 57 %.

Taková změna by mohla mít významný dopad na drtivou většinu evropských společností, neboť by většinu kapitálu přeorientovala do udržitelných aktivit. To by podnikatelský a byznysový sektor chtě nechtě donutilo, aby začal být zcela transparentní ohledně dopadů své činnosti na životní prostředí nebo ohledně toho, jak je přistupováno k zaměstnancům.

Na druhé straně lze předpokládat, že by masivní přesun kapitálu do ESG investic znamenal i růst fenoménu zvaného “greenwashing”, což je laicky řečeno vědomé lhaní společnosti o enviromentálně zodpovědném chování za účelem zlepšení svého veřejného obrazu.

Olivier Carré z PwC, jež je jedním z autorů analytické studie vývoje ESG fondů, si myslí, že exploze zájmu o ESG investice a ESG fondy je “nejvýznamnějším milníkem na evropském trhu se správou aktiv od představení systému podnikání v kolektivním investování s převoditelnými cennými papíry (UCITS) před 35 lety.”

“Podle mě jde o investiční příležitost tohoto století – nejen pro segment správy aktiv, ale i pro budoucí vývoj celého evropského kontinentu,” dodává k ESG Carré.

Nárůst celkové hodnoty ESG aktiv v portfoliích ETF. Největší investiční skupina světa BlackRock odhaduje, že tato hodnota během následující dekády dosáhne 400 miliard dolarů.

A byť se často o vzedmutí tohoto trendu hovoří ve spojení s mileniály a celkově spíš mladší části populace, skutečnost je jiná – v popředí této nové investiční vlny jsou ve skutečnosti zejména velcí hráči. PwC se ve svém průzkumu zeptalo na názor na ESG versus konvenční fondy 300 investičních subjektů včetně penzijních fondů či pojišťovacích společností. A více než 3/4 z nich odpověděly, že mají v plánu do roku 2022 zcela přestat nakupovat konvenční fondy ve prospěch ESG fondů.

I nejpesimističtější scénář PwC hovoří o tom, že fondy postavené na ESG během 5 let navýší svůj podíl na evropském trhu na minimálně 41 %, přičemž jejich celková spravovaná aktiva vzrostou z 1,7 miliardy na 5,5 miliardy euro.

Poradenský gigant očekává, že významnou část očekávaného růstu aktiv způsobí reorientace již existujících fondů, jejichž manažeři budou k ESG stále víc inklinovat a začnou do svých portfolií vybírat akcie stále častěji dle kritérií ESG.

Zelené dluhopisy nezůstávají pozadu

Investiční fondy však nejsou jedinými, kde se vliv ESG začíná stále citelněji projevovat. Zelená začíná být stále častěji vidět i na trhu s dluhopisy. Jen v letošním roce již byly celosvětově vydány “zelené” dluhopisy v celkové výši přesahující 200 miliard dolarů a navzdory pandemii COVID-19 oslavily hned dva zásadní milníky.

Počet subjektů vydávajících zelené dluhopisy letos poprvé překonal 1000 (1056 na konci 1. pololetí) a celková hodnota vydaných zelených dluhopisů, jež se na trhu poprvé objevily v roce 2007, překonala částku 1 bilionu dolarů.

Byť letošní rok z pohledu vydávání zelených bondů za loňskem mírně zaostává, v září dostal významný impuls, když byly vydány dluhopisy za více než 50 miliard dolarů. Analytici proto očekávají, že by v posledním letošním kvartálu mohl v tomto segmentu nastat možný boom.

Rapidní růst vydávání zelených dluhopisů. Aktuálně jejich vydání v rámci snahy získat 750 miliardy eur na ekonomickou obnovu Evropy po pandemii zvažuje i Evropská komise.

Stejně jako ESG fondy i zelené dluhopisy aktuálně tvoří menšinu trhu, avšak přitahují stále víc pozornosti. A to z jednoduchého důvodu – dosažení stanovených dlouhodobých cílů v omezení emisí a uhlíkové stopy bude vyžadovat biliony dolarů investičního kapitálu z veřejných i soukromých sektorů.

Autor: Tomáš Durčák, Warengo