Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o trhu s elektřinou se růst světové poptávky po elektřině v roce 2022 prudce zpomalí oproti silnému oživení v předchozím roce. Na vině je slábnoucí hospodářský růst a rostoucí ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Celosvětová poptávka po elektřině v roce 2022 vzroste o 2,4 % po loňském nárůstu o 6 %, čímž se vyrovná průměrnému tempu růstu za posledních pět let před pandemií Covid-19, uvádí zpráva IEA. Ačkoli se v současné době očekává, že poptávka po elektřině bude pokračovat v podobném růstu i v roce 2023, výhled je zkalen ekonomickými turbulencemi a nejistotou ohledně toho, jak by ceny paliv mohly ovlivnit skladbu výrobních zdrojů.

Vliv ceny komodit

V první polovině roku 2022 byly průměrné ceny zemního plynu v Evropě čtyřikrát vyšší než ve stejném období roku 2021. Cena plynu v kombinaci s obavami z omezení dodávek vedla k upřednostňování uhlí při výrobě elektřiny na těch trzích, které měly volnou kapacitou uhelných elektráren. Ceny černého uhlí však meziročně vzrostly také, a to více než třikrát.

Tato kombinace na mnoha trzích vedla k více než trojnásobnému nárůstu velkoobchodních cen elektřiny. Cenový index IEA pro hlavní světové velkoobchodní trhy s elektřinou dosáhl úrovně, která byla dvakrát vyšší než průměr za první pololetí období 2016-2021.

Jaderná elektrárna, jádro, energetická krize

V celosvětovém měřítku se očekává, že spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny v roce 2022 mírně vzroste, protože růst v Evropě bude vyvážen poklesem v Číně v důsledku silného růstu obnovitelných zdrojů a jen mírného zvýšení poptávky po elektřině a ve Spojených státech v důsledku omezení dodávek a kapacity uhelných elektráren. Výroba elektřiny ze zemního plynu by se měla snížit o 2,6 %, protože pokles v Evropě a Jižní Americe převáží nad růstem v Severní Americe a na Blízkém východě.

„Svět se nachází uprostřed první skutečně globální energetické krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, a odvětví elektřiny je jedním z nejvíce postižených. Je to patrné zejména v Evropě, která zažívá vážné otřesy na energetickém trhu, a v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, kde přerušení dodávek a prudký růst cen paliv způsobují obrovskou zátěž křehkých energetických systémů a vedou k výpadkům proudu. Vlády se musí uchýlit k mimořádným opatřením, aby řešily okamžité problémy, ale musí se také zaměřit na urychlení investic do přechodu na čistou energii, což je nejúčinnější trvalá reakce na současnou krizi,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori.

Emise CO2 se sníží, i když jen nepatrně

V zájmu zajištění dodávek energie po ruské invazi na Ukrajinu některé evropské země odložily plány na postupné ukončení těžby uhlí a zrušily dříve zavedená omezení týkající se uhlí. Týká se to například Německa, Francie, Nizozemska nebo Rakouska. Podle analýzy think tanku Ember by plány těchto států znamenaly rozšíření dostupného výkonu uhelných elektráren o necelých 14 GW.

Snímek obrazovky 2022 08 02 v 11.45.30
Zdroj: IEA

Se zvýšením výroby elektřiny z uhlí report IEA uvažuje, přesto však předpokládá, že vysokou cenou komodit zapříčiněný pokles spotřeby společně s rozvojem obnovitelných zdrojů povedou v roce 2023 ke snížení emisí oxidu uhličitého v Evropě až o 8 %. V USA by pak mělo dojít ke snížení emisí o 5 %. Zvýšení až o 1 % naopak IEA očekává v Asii, kde poptávka po energii pravděpodobně převýší možnost dodávky z nově vybudovaných obnovitelných zdrojů.

Celkově se v letech 2022 a 2023 emise sektoru výroby elektřiny sníží zhruba o 1,5 %. Celková emisní intenzita výroby elektřiny podle agentury v letech 2022 a 2023 průměrně poklesne o 3 %.

Zdroj: oenergetice.cz