Podle Evropské komise Rusko využívá přerušení dodávek plynu do EU k „vydírání“. Země EU se snaží snížit poptávku po plynu a najít alternativy k dovozu ruských fosilních paliv. Jeden ze způsobů je výroba elektřiny z uhlí, jehož spalováním však vzniká v průměru dvojnásobné množství emisí CO2 oproti spalování zemního plynu. Analytici think tanku Ember však nevnímají takové opatření jako dlouhodobé, a tedy ne příliš problematické.
Analýza energetického think tanku Ember se zabývá dopadem plánů Rakouska, Německa, Nizozemska a Francie na uvedení uhelné energetiky do pohotovostního režimu pro případ přerušení nebo významné omezení dodávek ruského plynu v letošní zimě a v příštím roce.
Podle zprávy think tanku budou mít plány těchto zemí na uvedení uhelných elektráren do pohotovostního režimu pouze zanedbatelný dopad na klima.
„Jedná se o dočasná opatření, která neohrozí dlouhodobé klimatické závazky Evropy. Tato krize však ukazuje, že fosilní paliva nepřinášejí energetickou bezpečnost,“ uvádí se ve zprávě.
Pohotovostní režim
Francie na zimu znovuzprovozní uhelný blok o výkonu 595 MW a Rakousko svou elektrárnu Mellach o výkonu 246 MW, která bude upravena pro spalování uhlí namísto plynu.
Nizozemsko minulý měsíc změnilo právní předpisy, které od ledna 2022 zakazovaly provoz uhelných elektráren nad 35 % instalovaného výkonu. Do konce roku 2023 budou moci opět běžet na plný výkon.
Německý parlament 8. července schválil zákon o přesunu uhelných elektráren do tzv. zásobovací rezervy. Celkem budou do této nově vytvořené rezervy převedeny elektrárny o výkonu 8,5 GW.
V ideálním případě by k nárůstu využívání uhlí nedošlo, ale v současné situaci je třeba to brát s nadhledem, uvedla autorka zprávy Sarah Brownová.
„Měli bychom být znepokojeni? Ano. Z hlediska klimatu nechceme, aby se uhlí spalovalo. Byli bychom raději, kdyby se spotřeba všech fosilních paliv snižovala, ale pokud se na to podíváme z perspektivy okamžité situace, ve které se nacházíme, pak bychom neměli být příliš znepokojeni,“ dodala.
Celkově by tyto plány znamenaly přírůstek necelých 14 GW uhelných elektráren, což by podle analýzy znamenalo 12% přírůstek ke stávající flotile uhelných elektráren v EU, který dosahuje výkonu 109 GW. Tento přírůstek pak představuje 1,5 % k celkovému instalovanému výkonu elektráren v EU, který činí 920 GW.
Útlum uhlí je pořád v plánu
Zpráva vysvětluje, že i v případě nejhoršího scénáře, kdy elektrárny po celý rok 2023 poběží na 65 % svého instalovaného výkonu, by vyrobily pouze 60 TWh elektřiny, což by stačilo k zásobování Evropy elektřinou po dobu přibližně jednoho týdne To by odpovídalo 1,3 % celkových emisí EU v roce 2021.
Na druhou stranu ale státy nedeklarují záměr změnit trajektorii odklonu od uhlí. Výrobu elektřiny z uhlí plánují využít k vymanění se z nákladové a bezpečnostní krize. Německo je i nadále pevně odhodláno dodržovat svůj plán odklonu od uhlí.
Ani Nizozemsko své datum odklonu od uhlí v roce 2029 nemění. Francie povoluje přesun elektrárny Emile Huchet do rezervy pouze pro letošní zimu a Rakousko jasně uvedlo, že elektrárna Mellach bude uvedena zpět do provozu pro výrobu elektřiny pouze v případě nouze.
Urychlení přechodu na čistou energii
Současnou situaci think tank Ember vnímá jako „katalyzátor urychleného přechodu na čistou energii v Evropě“. Například nová německá vláda zvýšila v listopadu 2021 uprostřed energetické krize cíl pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na 80 % do roku 2030.
Podle Ember je trend, který lze v reakci na krizi sledovat v západních unijních zemích, viditelný i ve střední a východní Evropě. Ačkoliv lze například v České republice očekávat zvýšenou výrobu elektřiny z uhlí, drží se země ukončení výroby z uhlí v roce 2038. Rumunsko zase posunulo svůj odklon od uhlí už na rok 2030. Polsko, které je silně závislé na uhlí, uvažuje o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: oenergetice.cz
