Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply o šest procent na rekordních 36,3 miliardy tun, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19 a stoupla spotřeba uhlí. Uvedla to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
„Oživení energetické poptávky v roce 2021 bylo umocněno nepříznivým počasím a podmínkami na trhu s energií – zejména prudkým růstem cen zemního plynu – což vedlo k většímu spalování uhlí, přestože produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů zaznamenala rekordní nárůst,“ uvedla IEA.
Zdroj: Zpráva IEA, Prosinec 2021
Uhlí se loni na celkovém nárůstu globálních emisí oxidu uhličitého podílelo více než 40 procenty a emise stouply na rekordních 15,3 miliardy tun. Emise ze zemního plynu se dostaly na úroveň z roku 2019, činily 7,5 miliardy tun.
Největší podíl na růstu emisí měla Čína. IEA upozornila, že Čína jako jediná země zaznamenala hospodářský růst v letech 2020 i 2021. „Jen v samotném roce 2021 emise oxidu uhličitého Číny byly více než 11,9 miliardy tun, což představuje 33 procenta celosvětového objemu,“ uveda IEA.
„Přechod z plynu na uhlí zvýšil celosvětové emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny o více než 100 milionů tun.“
IEA
Prudký růst cen plynu v Evropě a Spojených státech také přispěl ke zvýšení globálních emisí. Kvůli růstu cen plynu je pro výrobce elektřiny výhodnější spalovat uhlí, které vypouští dvojnásobné množství oxidu uhličitého než plyn. „Přechod z plynu na uhlí zvýšil celosvětové emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny o více než 100 milionů tun, zejména ve Spojených státech a Evropě, kde je konkurence mezi paroplynovými elektrárnami a elektrárnami na uhlí nejsilnější,“ uvedla IEA. Emise ve Spojených státech byly loni o čtyři procenta nižší než v roce 2019. V Evropské unii byly 2,4 procenta pod úrovní z roku 2019, napsala agentura Reuters.
Zdroj: ČTK
