Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Ministerstvo životního prostředí rozjelo první výzvy před měsícem, výzva končí 1. února. Už nyní se sešly tři desítky žádostí na projekty v celkové hodnotě sedm miliard korun. “Předpokládáme, že většinu záměrů obdržíme v průběhu ledna,” říká mluvčí úřadu Dominika Pospíšilová.

Zájem potvrzuje i šéf Solární asociace Jan Krčmář. “Určitě tu je. Firmy už začínají shánět developery. Pomáháme nyní s vyplňováním žádostí řadě společností, které například nestihly postavit elektrárnu v roce 2010, kdy ještě byla vysoká podpora, a mají hotové stavební povolení,” říká.

Nejvyšší podporu mohly elektrárny získat právě v letech 2009 a 2010. Nezvládnutý systém ale vedl k solárnímu boomu, který dodnes stojí na dotacích desítky miliard korun ročně. Výše podpory pak strmě klesla, vůbec žádnou podporu nové velké solární elektrárny či větrné parky nedostávají od roku 2013.

Pomoc pro chudé

Nový fond vzniká hlavně kvůli klimatickým ambicím Evropské unie, která chce mít bezemisní energetiku. Aby EU tyto změny ulehčila, umožnila deseti nejchudším zemím, mezi které se v době tvorby legislativy Česko ještě těsně vešlo, vytvořit takzvané modernizační fondy. Do těch poputují peníze z prodeje emisních povolenek, které mají být využity na ekologické investice.

Ministerstvo životního prostředí počítá, že by v následujících deseti letech mohly firmy a obce získat na zelené projekty až 150 miliard korun. Ve finále by to ale mohlo být významně víc, optimisté hovoří až o čtvrt bilionu.

MŽP totiž při výpočtech vycházelo z cen povolenek jen něco přes dvacet eur za tunu CO2. Povolenky ale loni významně podražily a nyní se cena pohybuje rekordně vysoko, kolem 35 eur.

Tento růst se už nyní významně podepisuje na příjmech státní kasy. Před pěti lety stát z prodeje emisních povolenek získal něco málo přes tři miliardy, loni už téměř devatenáct miliard korun.

Velcí vs. malí

Peníze budou rozděleny v devíti různých programech od modernizace veřejného osvětlení po energetickou účinnost. Přesné rozmístění peněz bude tento měsíc schvalovat vláda.

Už nyní je ale jasné, že nejvíce peněz získají dva programy. Podle dřívějších návrhů by mělo jít 26 procent všech peněz na teplárenství. To je více než z poloviny závislé na uhlí a přestává být konkurenceschopné. Hlavně střední teplárny tak budou přecházet na plyn, biomasu či spalování odpadů.

Nejvíce peněz, celkem 38,7 procenta, pak poputuje na nové zelené elektrárny. O tyto prostředky se vedla největší lobbistická bitva. Ministerstvo chtělo dát většinu velkým elektrárenským firmám, které pálí uhlí a musí si povolenky kupovat. Ty dostávaly v dřívějších letech peníze z povolenek výměnou za ekologické investice. To ale nyní končí.

Běžní investoři do zelené energetiky se ale báli, že na ně nic nezbude. Ministerstvo tak nakonec přistoupilo ke kompromisu. Polovinu peněz z druhého programu získají uhelné firmy a druhá polovina se bude podle Pospíšilové dělit mezi všechny zájemce. “Přičemž měřítkem bude na prvním místě efektivita a přínos plánovaných projektů,” říká mluvčí ministerstva.

Ekologové a zástupci oborových organizací se snaží na poslední chvíli prolobbovat ještě větší podporu pro komunitní energetiku. Tedy když se například lidé v rámci jedné obce dohodnou na společné solární elektrárně či na výstavbě bioplynové stanice.

Podpořilo je ministerstvo pro místní rozvoj, které v připomínkovém řízení chtělo navýšit peníze v programu z 1,5 na čtyři procenta.

Neúspěšně, podle MŽP mohou žádat podobně jako další uchazeči.

Podle Pavly Houškové z právní kanceláře Frank Bold to ale komunitní projekty výrazně omezí. V rámci modernizačního fondu budou například obce či bytová družstva jen těžko soupeřit s velkými výrobci elektřiny a tepla.

“MŽP také argumentuje tím, že komunity budou přece mít přístup i do dotačního programu Nová zelená úsporám, případně Operačního programu životního prostředí. Ty však pro příští programové období ještě neexistují,” říká Houšková.

Zdroj: Ihned.cz