„Salámové zvyšování výdajů a stejně salámové snižování příjmů.“ Taková kombinace je podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla toxická – zároveň však podle něj česká politika v posledních letech přesně tímto způsobem fungovala. To, a mnohem více, zaznělo na letošní Online investiční konferenci společnosti CYRRUS.
Jarní Online investiční konferenci moderovala Daniela Písařovicová a svým úvodním slovem ji uvedl CEO společnosti CYRRUS Jaroslav Kysela. Hlavním tématem byla inflace a její dopady na společnost.
O vlivu centrálních bank na banky komerční nejprve hovořila Anna Píchová, vedoucí analytického oddělení společnosti CYRRUS: „Říká se, že když FED jakožto nejdůležitější centrální banka šlápne na brzdu, vždycky někdo proletí čelním sklem. Toho jsme byli svědky v posledních týdnech. Objevily se otázky, zda přijde nějaká hlubší bankovní krize. Aktuálně to vypadá, že díky včasnému zásahu ze strany regulátorů, je to nejhorší zažehnáno.“
Anna Píchová zároveň přidala vcelku optimistický pohled na aktuální vývoj hospodaření u nás: „V Česku už v technické recesi jsme. Pokud tedy někdo čeká, že bude hůř, s nadsázkou lze říci, že o moc hůř už nebude.“
„Nemáme zkušenost s druhem inflace způsobeným pandemií a válkou. Predikční schopnost je nyní horší, na druhou stranu panuje shoda na tom, že inflace skutečně zamíří dolů a to je dobrá zpráva,“ přidal svůj pohled Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS.
O způsobech, jakými firmy řeší složitou ekonomickou situaci, hovořil jednatel společnosti CYRRUS CORPORATE SOLUTIONS Marek Hatlapatka: „Řešením chybějících financí na straně firem může samozřejmě být pozastavení veškerých investic do inovací a počkat, až bude líp. To si myslím, že je špatná cesta jak pro jednotlivé firmy, tak pro celou společnost. Je to ten moment, kde firmám může ujet vlak. Viděli jsme to v době covidu a tehdy jsme říkali firmám: „teď je ten pravý čas na automatizaci, inovace.“ Ty firmy, které to udělaly, nyní zvládají tuto krizi lépe.“
Michal Přikryl, obchodní ředitel CYRRUSu, hovořil o aktuálních úsporách Čechů a Češek: „Jak ukázala poslední statistická data z ČNB, za minulý rok se českým domácnostem podařilo uspořit téměř 132 miliard Kč. Celkové úspory tak vzrostly na 3,27 bilionu Kč. 1,5 bilionu sice stále zůstává na bankovních účtech s nižším úrokem, vysoká inflace však motivovala lidi k tomu, aby se „konečně“ začali více starat o své finanční prostředky. Jako jeden z pozitivních vlivů takto vysoké inflace tak můžeme bezpochyby jmenovat fakt, že se zvýšil zájem o finanční produkty s vyšším zhodnocením a rozšířila se finanční gramotnost.“
Napomohl by přechod na euro snížení inflace? Vít Hradil vidí situaci takto: „Debata o Euru je a bude v českém prostoru ošemetná. Nicméně, v první desítce zemí EU s nejvyšší inflací je 5 zemí, které Euro používají, a 5 zemí s vlastní měnou. Významnější roli by v aktuální situaci mohla hrát spíše dosavadní závislost na ruské ropě a plynu a komunistická minulost nejvíce postižených zemí, než jestli státy mají vlastní, či společnou měnu. Za korunu však můžeme být v současnosti rádi v tom směru, že ČNB zvyšováním úrokových sazeb inflaci skutečně alespoň částečně brzdí.“ CEO CYRRUSu Jaroslav Kysela na toto téma uvedl, že ani samotní zástupci společnosti nemají na věc jednotný názor. Poté však dodal svůj osobní úhel pohledu, a sice, že si podle něj českou korunu příliš romantizujeme.
Ve druhé části konference byl hostem předseda Národní rozpočtové rady státu Mojmír Hampl.
Na téma stability rozpočtu uvedl: „V oblasti veřejných příjmů a výdajů by nám v ČR stačilo vrátit se do časů před covidem. Zejména od roku 2020 jsme u nás zažívali nekonečnou hitparádu salámového zvyšování výdajů v klíčových výdajových položkách a zároveň stejně salámového snižování příjmů. Taková kombinace je přitom strašně toxická.“
Jak hasit následky takového hospodaření? „Ten problém zatím nemáme takový, aby vyžadoval tak radikální řešení, jaká museli zažít v některých zemí Eurozóny během dluhové krize. Nicméně si nemyslím, že by se z naší situace dalo dostat pouze úpravou příjmů, nebo pouze úpravou výdajové strany rozpočtu. Mohou to být změny, které sice budou bolet nás všechny, ale ještě stále by to nebyla tak dramatická bolest, jakou zažívalo Lotyšsko nebo jiné země po roce 2010,“ pokračoval Mojmír Hampl.
Závěrem pak předseda rozpočtové rady vyvrátil mýtus, že by státnímu hospodaření inflace prospívala: „Je omyl myslet si, že inflace napomáhá státnímu rozpočtu tím, že by se vybralo více peněz. U daní, jako je DPH, to je sice pravda, na druhou stranu růst příjmů navázaných na výše mezd je pomalejší, než růst výdajů. Na výdajové straně rozpočtu je množství položek indexovaných, tj. zákonně rostou bez toho, aby se zároveň vybralo více na příjmové straně rozpočtu,“ dodal Mojmír Hampl.
Zdroj: CYRRUS
