Ve Vestci nedaleko Prahy funguje unikátní zařízení. Tři dobíjecí stanice ČEZ pro elektromobily doplňuje střešní fotovoltaika s baterií. Systém jednak testuje částečný ostrovní provoz dobíječek pro využití v místech, kde je dlouhodobě nízký nebo omezený síťový výkon. Přechod do éry moderní energetiky určuje ale pro baterii nové úkoly. Pod taktovkou provozovatele přenosové sítě ČEPS probíhá právě série testů ověřujících, jestli „baterka“ obstojí i v poskytování podpůrných služeb. První zjištění napovídají, že získání role virtuální baterie nic nebrání.
I prosté denní světlo stačí v těchto dnech několika řadám panelů o výkonu 20 kW umístěných na střeše provozní budovy u trojice dobíjecích stanic pro elektromobily ve Vestci u Prahy, aby desítky kWh bezemisní energie získané ze slunce poslaly do sklepních baterií. Díky kapacitě 274 kWh zvládnou při výpadku síťové energie naplnit akumulátory 7 e-aut střední třídy. Moderní energetika ale potřebuje stále více úložných kapacit, které dokážou pružně poskytovat chybějící výkon v soustavě, regulovat frekvenci nebo přechovávat přebytečnou energii. Specialisté ČEZ a ČEPS proto teď testují jednu z baterii i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.
„S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů a snižováním výkonu klasických elektráren v soustavě bude narůstat význam akumulace i služeb výkonové rovnováhy. Chceme na to být připraveni, a proto nás zajímá, jestli stávající bateriové systémy v České republice jsou v případě potřeby schopné vedle svých běžných úkolů rezervovat část svého výkonu, podle potřeby ho zvyšovat nebo snižovat, a pomáhat tak udržovat výkonovou rovnováhu v soustavě v každém okamžiku. V projektu Eflex testujeme IT řešení pro využití volné kapacity baterií k poskytování podpůrných služeb,“ vysvětluje vedoucí odboru Project management office společnosti ČEPS Marián Belyuš.
Testovanými službami jsou např. automatická regulace frekvence (je určena změnou výkonu elektrárenského bloku podle toho, jak se frekvence v síti vychýlí od normálu 50 Hz), schopnost eliminovat odběrové špičky při nabíjení elektromobilů a fungovat po omezenou dobu v ostrovními provozu.
„Ve spolupráci s dodavatelem baterie, společností Hitachi Energy, byl upraven řídící systém baterie a implementována opatření, která umožnila připojení baterie k distribuční síti. V následných testech se prokázalo, že vestecká baterie je schopná stabilně plnit svou hlavní činnost akumulace energie z FVE pro dobíjení elektroměrů a zároveň poskytovat podpůrné služby. Baterie umí reagovat na rychlé změny frekvence v síti a požadavky energetického dispečinku. Při poklesu frekvence sítě pod 50 Hz umí začít v řádu milisekund dodávat energii do soustavy, a naopak při frekvenci nad 50 Hz ji ze soustavy odebírat. Agregace více baterií přinese v budoucnu zajímavý regulační a obchodní potenciál,“ říká Michal Křepelka, manažer útvaru rozvoj bateriových projektů ČEZ.
Dalšími účastníky Eflex jsou v jiných lokalitách LEEF Technologies, Solar Global Service, E.ON Energie a PREdistribuce a Škoda Auto.
Vestecká „baterka“ v číslech
- při výpadku výkonu umí několik hodin zajišťovat provoz trojice DC stojanů o výkonu 50 kW
- fungování systému před časem demonstrativně prověřilo souběžné nabíjení 12 e-aut Renault Zoe
- instalace byla financována z grantu evropského programu CEF, kterým Evropská komise podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T
Ukládat, ukládat, ukládat
Skupina ČEZ se oblasti akumulace energie věnuje komplexně, mj. aktivitami v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily, v průmyslových podnicích, pro malé i střední firmy i v domácnostech. V souladu s jedním z cílů vize Čistá Energie Zítřka zprovoznit do roku 2030 nové akumulační kapacity o výkonu 300 MW rozvíjí společnost i další bateriové projekty. Od roku 2019 je v provozu 4MW akumulační systém v areálu elektrárny Tušimice, který v první fázi poskytoval službu primární regulace frekvence v rámci BAART – společného projektu ČEPS a ČEZ. Po 1,5ročním pilotním provozu získal povolení k ostrému provozu a od loňska funguje v komerčním módu a poskytuje české energetice služby výkonové rovnováhy.
V areálech stávajících klasických elektráren, kde ČEZ mj. počítá i s výstavbou solárních parků, se posuzují technické ekonomické aspekty bateriových projektů. Využity by byly opět hlavně pro poskytování podpůrných služeb. Vedle nových baterií půjde i o sestavy z už dříve používaných akumulátorů, tzv. second-life. Možnosti nejsou omezeny jen v rámci hranic. I Česká republika je totiž členem evropské platformy MARI, díky níž od letošního října probíhá přeshraniční výměna regulační energie.
Top 5 největších akumulačních kapacit ČEZ v České republice
Zdroj: ČEZ, prumyslovaekologie.cz
