Pojmem ESG se v loňském roce v investičním obsahu házelo mnohem víc než kdykoliv předtím. A je téměř jisté, že tento trend bude pokračovat i v příštím roce. Pokud stále tápete, co přesně tato zkratka znamená, jste tady správně.

Zodpovědné investování? Udržitelné investování? Investice s cílem zachránit planetu? Nebo chránit práva zaměstnanců v práci? Pod pojmem ESG můžete najít schovanou velkou škálu témat, která mohou být nárazově tak trochu matoucí: „Tak o čem to teda je? O ekologii, nebo lidských právech?“ No, vlastně tak trochu o obojím a ještě hromadě dalších věcí, které by měly být u každé společnosti, jež se touto zkratkou ve své prezentaci honosí, aspoň v určité hmatatelné formě přítomny. Pojďme si tedy akronym ESG jednou pro vždy rozlousknout.

E značí enviromental (enviromentální)

Při zkoumání enviromentální složky ESG u dané společnosti je nutné zaměřit se na věci, které ilustrují její dopad na životní prostředí a Zemi jako takovou, a to jak pozitivně, tak negativně. Enviromentální témata, která je vhodné blíže prozkoumat, jsou:

  • Firemní politika zaměřená na boj s klimatickou změnou, jeho plány a zveřejňování výsledků této snahy.
  • Konkrétní cíle pro snížení emise skleníkových plynu a transparentnost v oznamování, jak se firmě daří dané cíle splňovat.
  • Uhlíková stopa a její intenzita (znečištění a objem produkovaných emisí).
  • Problematika vody – používání, skladování, nadměrné rybaření, nakládání s odpady.
  • Používání obnovitelné energie včetně větrné či solární.
  • Přítomnost zelených produktů, technologií a infrastruktury.
  • Enviromentální benefity pro zaměstnance jako například cyklistické programy a další iniciativy zaměřené na odměňování šetrnějšího přístupu k životnímu prostředí
  • Vztah společnosti s národními či mezinárodními enviromentálními agenturami a regulačními úřady.

Společnosti, které chtějí veřejnosti (a investory) o svých aktivitách v rámci „E“ smysluplně informovat, by k tomu měly využívat uznávané standardy udržitelnosti, jako jsou Global Reporting Initiative (GRI) a Principles for Responsible Investment (PRI). Všechny důležité informace by měly být k dispozici na firemním webu.

Pozor je nutné si dávat tam, kde podezřele chybí všechny potřebné detaily, jež by vám poskytly kompletní obrázek. Můžeme sice ocenit společnost, která demonstruje svou snahu recyklovat, ale to samo o sobě nestačí. V odrážkách výše bylo několikrát zmíněno slovo „cíl“. A byť cíle jsou krásná věc, investor by měl vždy mít k dispozici konkrétní čísla a metriky, která mu ukáží aktuální stav věci a progresu v rámci stanovených cílů.Pokud byste chtěli příklad velké korporace, která kritéria písmene „E“ v rámci ESG rozhodně splňuje, doporučuji podívat se na programy spojené s životním prostředím a udržitelností u společnosti Nike ($NKE).

S značí social (sociální, společenský)

Sociální složka souvisí s věcmi, jež se točí okolo lidí spojených nějakým způsobem s danou společností, jako je firemní kultura a problémy, které se týkají zaměstnanců, klientů, spotřebitelů či dodavatelů – a to jak uvnitř, tak vně v širší společnosti.

Informace o sociálních aspektech chování společnosti by rovněž měly být zahrnuty v reportech o udržitelnosti sestavených dle standardů GRI a PRI, jelikož v nich zpravidla není řeč jen o životním prostředí, ale i o informacích týkajících se zaměstnanců, dodavatelů a různých komunitních elementů uvnitř firmy.

Pomocníkem v rozlišování společností z hlediska jejich chování k a nakládání s lidmi jsou i každoroční uznávané žebříčky jako „Best Companies to Work For“ od Fortune nebo Just 100 od Forbesu. O tom, jak se ty které společnosti chovají vůči svým zaměstnancům, se dnes dá leccos zjistit i z medií. Dalším dobrým zdrojem pro dokreslení celého obrazu může být portál Glassdoor.com, kam zaměstnanci velkých společností píší svá hodnocení svých nadřízených, tedy managementu. V rámci sociálních témat byste se v analýze měli zaměřit především na:

  • Chování k zaměstnancům, platy, benefity atp.
  • Pracovní podmínky a rychlost, s jakou se zaměstnanci ve firmě obměňují.
  • Vzdělávání a další rozvoj zaměstnanců.
  • Politika v oblasti bezpečnosti práce včetně prevence sexuálního obtěžování.
  • Diverzita a inkluze v rámci HR, poskytování rovných příležitostí, férové ohodnocení atp.
  • Etický výběr dodavatelů, například minerálů, potravin či kávy, které nejsou těženy a získávány nucenou či otrockou prací pod nějakým diktátorem atp.
  • Vyšší účel společnosti mimo snahu vydělávat peníze (či jeho nedostatek).
  • Chování k zákazníkům, podpora pro klienty a historie problémů v této oblasti, jako jsou žaloby, hromadné vratky vadného zboží či pokuty ze strany regulačních úřadů.
  • Veřejný postoj k problematice společenské spravedlnosti.

Pokud byste se opět chtěli podívat na to, jak má v praxi vypadat firma, která kritéria písmene „S“ splňuje na výbornou, koukněte na Accenture ($ACN), která se drží ve zmíněném žebříčku Fortune již 11 let.

G značí corporate governance (korporátní řízení/management)

Složka korporátního řízení se točí především okolo představenstva a dohledu nad fungováním společnosti, ale také okolo toho, zda má firma přátelský přístup k akcionářům, nebo se snaží primárně vše důležité řešit pouze v soukromí managementu. Jinými slovy, ESG investoři v tomto případě analyzují, jak se korporátní management a představenstva chovají k různým podílníkům, jak je firma jako celek řízena a jestli jsou kroky vedení v souladu s úspěchem společnosti.

U amerických společností je v tomto ohledu důležité sledovat tzv. Proxy statement, což je dokument požadovaný SEC, v němž společnost informuje své akcionáře o termínech pořádání valných hromad a také o tom, jaká témata, problémy a rozhodnutí se během nich budou řešit. Zpravidla jde i o rozhodování o výši platu ředitelů, informace o platových bonusech či opčních plánech pro management. V rámci vedení společnosti by se analýza měla zaměřovat na:

  • Platy, bonusy a benefity manažerů.
  • Motivační kompenzace napojené na metriky, jež posilují dlouhodobou hodnotu byznysu, nikoliv jen krátkodobý růst příjmů.
  • Zda manažeři mají/nemají nárok na zlatý padák (velký finanční bonus při odchodu z firmy).
  • Diverzitu představenstva a managementu.
  • Složení představenstva z pohledu nezávislosti či členství v jiných představenstvech – což může indikovat potenciální konflikt zájmů.
  • Přístup ke zmíněnému Proxy statement.
  • Je představenstvo společnosti veřejně známé, nebo veřejnosti utajené?
  • Je role CEO a předsedy představenstva oddělená?
  • Probíhají volby v rámci představenstva majoritním (musí souhlasit minimálně většina) nebo pluralitním (návrh s nejvyšším počtem hlasů vítězí bez ohledu na většinu) způsobem?
  • Kolik různých tříd akcií společnost vydává?
  • Transparentnost v komunikaci s akcionáři, historie žalob na společnost ze strany akcionářů.
  • Současný i historický vztah s hlavním regulačním úřadem dané země (v USA je to SEC – Komise pro kontrolu cenných papírů).

Silné manažerské týmy a představenstva mají například zpravidla společné to, že vlastní podíl akcií, které se snaží svou prací tlačit vzhůru, takže disponují osobním zájmem na tom, aby se společnosti dařilo. I do třetice tady mám příklad společnosti, které se kritéria písmene „G“ daří plnit na jedničku: Intuit ($INTU).

Autor: Tomáš Durčák / Zdroj: Warengo.com