Energetické centrum recyklace Rapotín na Šumpersku začalo vtláčet biometan přímo do plynárenské sítě. Česká republika tak s jarem přivítala „první vlaštovku“ na cestě ke snížení emisí skleníkových plynů a k lepšímu životnímu prostředí.
A v čem vlastně spočívá kouzlo biometanu? V Rapotíně se zpracovává biologicky rozložitelný odpad na bioplyn. Ten se následně upravuje na biometan, dosahující kvality zemního plynu a jako zdroj stoprocentně obnovitelné energie se vtláčí přímo do plynárenské distribuční sítě. A když už je v síti, lze s ním reálně pracovat. A právě to se nyní děje. Testování s cílem snížit emise v dopravě zahájila společnost innogy, která jej v podobě BioCNG nabízí poprvé českým řidičům.
Především „západní svět“ se v posledních letech už moc neptá, zda bude dostatek energie, ale spíš odkud energie pochází a jestli je ekologická. V této souvislosti může být Rapotín základním kamenem nízkoemisní budoucnosti České republiky. Výroba biometanu jako obnovitelného zdroje energie není totiž závislá na dostatku slunce, větru nebo vody. A navíc, zatímco zelenou elektřinu lze dnes jen velice omezeně skladovat, uložení biometanu je jednoduché ať už v distribuční soustavě nebo v podzemních zásobnících zemního plynu.
S pomocí biometanu můžeme posílit roli plynárenství v budoucím energetickém mixu a relativně rychle a levně splnit cíle využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. K tomu jistě pomůže i aktuální rozhodnutí vlády v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která zachovala podporu rozvoje bioplynových stanic prostřednictvím takzvaného vnitřního výnosového procenta ve výši 10,6 %.
BioCNG má nejnižší emise skleníkových plynů a v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu. Spalováním BioCNG se do ovzduší konkrétně uvolňuje až o 80 % méně emisí oxidu uhličitého oproti benzinu či naftě a o zhruba 60 % méně ve srovnání s tradičním CNG.V neposlední řadě je vhodné zdůraznit, že složení biometanu je identické se zemním plynem. Motory spalující BioCNG proto nevyžadují žádné technické úpravy.
Vozy na tradiční CNG byly v nedávných testech dokonce označeny za šetrnější než elektromobily. S využitím bioCNG pak bude jejich náskok ještě výraznější. Jsem proto přesvědčena, že vedle nižší ceny a menších nároků na dobíjecí infrastrukturu bude ekologický aspekt dalším podstatným argumentem pro širší využití plynu v dopravě a že se právě sektor dopravy stane pomyslným ambasadorem výhod biometanu v praxi.
Lenka Kovačovská je výkonná ředitelka ČPS
